Narodila se jako poslední dcera Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského v roce 1775 jako Marie Antonie Josefína Johana. Měla živou a bezstarostnou povahu. Šeptalo se o ní, že není příliš chytrá. Měla totiž raději tanec a hudbu než knížky. Přístup ke studiu však musela změnit, když již bylo jasné, že se stane budoucí francouzskou královnou.

Před mladou Marií Antonií stál nelehký úkol. Její učitel ji zasvěcoval do tajů nového jazyka a etikety na královském dvoře. Ta byla mnohem sešněrovanější než ve Vídni. Navíc se očekávalo, že bude patřit mezi průkopníky nových módních či kulturních trendů. Tato role se jí, jak se později ukázalo, nevyplatila.

Marie Antoinetta a von Fersen

Už krátce po svatbě, která se konala v zámecké kapli ve Versailles 16. března 1770, Marie Antoinetta pocítila pachuť nového života. Její denní režim byl naplánovaný z hodiny na hodinu. Hygienické podmínky na zámku byly otřesné. Po městě o ní kolovaly pomlouvačné pamflety a její manželství stálo spíše na kamarádství než na vášni. Není tedy divu, že často utíkala do zahrad nebo na plesy.

Na jednom z nich, v lednu roku 1774, potkala zajímavého muže. Švédského hraběte Fredrika Axela von Fersena. Oběma bylo tehdy kolem devatenácti let. I přesto, že šlo pouze o jeden večer, královna na něj nikdy nezapomněla. Když se jejich cesty o čtyři roky opět zkřížily, měla hraběte oslovit jako „starého přítele."

Zdroj: Youtube

Od té doby se Marie Antoinetta a von Fersen začali potkávat pravidelněji. Dokázali spolu mluvit hodiny. Jejich vztah byl však stále platonický. Vše se mohlo změnit v době, kdy Marie porodila své první dítě. Za odměnu dostala od manžela zámeček Malý Trianon nacházející se v zahradách versaillského sídla. Zde byl život mnohem veselejší, čistější a uvolněnější. Královna se zde obklopovala jen lidmi, kteří ji bavili a důvěřovala jim. Mezi nimi nechyběl ani Axel.

Zpackaná záchrana

Když se přátelé neviděli, psali si dopisy. Právě ty stojí za mnoha spekulacemi o tom, zda byli či nebyli milenci. Jsou plné slov o vzájemné náklonnosti. „Nic na světě mě neodradí od toho, abych vás až do své smrti zbožňovala," psala například Marie Antoinetta. Korespondence byla často šifrovaná a hrabě některé pasáže později také přeškrtal. Až v roce 2021 vědci odhalili, co se pod inkoustem skrývá. „Ukázalo se, že zakryta byla slova jako milovaný, něžný příteli, šíleně, či zbožňuji," píše se na webu CNN.

Zdroj: Youtube

Za Marií Antoinettou stál hrabě von Fersen i tehdy, když 14. července 1789 vypukla Francouzská revoluce. Byl to právě on, kdo se ujal role kočího, když se královský pár snažil uprchnout za hranice. Rodina se však dostala jen k městečku Varennes, kde je poznal pošmistr Jean-Baptist Drouet. O tom se však Fersen doslechl až později. Pár hodin po zahájení cesty ho totiž král ze služby propustil.

Podle historičky Evelyn Farr za tím byla Ludvíkova nelibost k představě, že mu život zachrání manželčin milenec. Bohužel, ať už byly královy záměry jakékoliv, i Faresovo oddělení hrálo v zajmutí páru a jejich následné popravě svou roli.

Po uvěznění Marie Antionetty se švédský hrabě snažil svou lásku zachránit, co mu jen síly stačily. Vyjel do Rakouska za jejím bratrem a poprosil ho o pomoc. Neúspěšně. Oslovoval další šlechtice a žádal o podporu. Opět bez výsledku. O smrti královny se dozvěděl, když byl v zahraničí. „Byl jsem na to připraven, ale realita mě zničila. Nemám sílu nic cítit. Myslel jsem jen na její utrpení, na pochybnosti, jež o mě mohla mít, o mé náklonnosti a zápalu. Byly to mučící myšlenky," napsal si do deníku.

Zdroj:

www.denik.cz, www.denik.cz/marie, www.stoplusjednicka.cz