Týrala vlastní tělo

Život Marie Elekty nebyl zrovna veselý. Naplňovala ho přísná sebedisciplína a askeze. Matka představená držela dlouhé půsty a pro potlačení chuti si sypala do jídla spoustu soli a koření. Špatnou životosprávou si přivodila chronickou chorobu jater. Pokud sestry spáchaly přestupky, neztrestala je, ale sebe. Na nohy i okolo pasu si navlékala ostnaté pásy, které se jí zařezávaly do krve. Věřila, že tím na sebe bere hříchy druhých, jako to učinil Ježíš.

V pozdním věku Marie Elekta hrozivě trpěla. Kvůli poškození jater se jí v břiše nahromadilo tolik vody, že obvod jejích boků dosáhl dvou metrů. Zemřela jedné lednové noci roku 1663 na zápal plic.

Mnišky ji musely do rakve doslova vtěsnat. Poklop se jim nepodařilo zcela zavřít, takže když dělníci hrob zazdívali, na nebožku tekla vzniklou štěrbinou voda z malty.

V příštích třech letech prý řádové sestry okolo hrobky pozorovaly zvláštní jevy. Z hrobu vystupovala podivná záře a okolní prostor voněl fialkami. Jedna jeptiška si sem chodila ulevovat od bolesti hlavy. Připadalo jí, že Marie Elekta získala posmrtnou schopnost uzdravovat.

Komunisti ji tiše zazdili

Na popud mystického snu jedné řeholnice karmelitky nakonec nechaly hrob otevřít. Co spatřily, jim vyrazilo dech. Tělo Marie Elekty bylo obklopeno černou tekutinou, její oblečení dávno rozežrala hniloba, ale kůže byla zcela zachovalá, nepostižena rozkladem. Co bylo ještě podivnější, údy mrtvoly nepoznamenala ztuhlost, naopak se jimi dalo hýbat.

Jeptišky usoudily, že se stal zázrak. Mumii z rakve vyzdvihly, omyly a natřely pryskyřicí a bylinnými odvary. Potom ho posadily na židli k otevřenému oknu, aby pozvolna vyschlo. Je pozoruhodné, že se v tomto stavu uchovalo do dnešních dnů.

"Přežilo" dokonce i období komunismu, kdy se z kláštera bosých karmelitek na Hradčanech stal vládní hotel. Sestry byly tehdy přinuceny prostory opustit a najít si civilní zaměstnání; vzácnou mumii si chtěly vzít s sebou, ale komunistické vedení jim to nedovolilo. Soudruzi přitom sami nevěděli, co si s ní počít. Na zázraky nevěřili, ale příběh klášterní mumie byl více než podivný. Nikdo se na ni neodvážil sáhnout.

Marie Elekta tedy zůstala sedět na své židli ve výklenku, který dělníci kolem ní zazdili. Takto tu vydržela až do Sametové revoluce, jež karmelitkám otevřela cestu zpět.

Více informací o záhadné pražské mumii se dozvíte ve videu:

Zdroj: Youtube

Zdroje: https://www.novinky.cz/, https://bosekarmelitky.cz/, https://cs.wikipedia.org/