Čtyřicetiletá vláda Marie Terezie skončila 29. listopadu 1780 ve vídeňském paláci Hofburg. Dožila se pouhých 63 let. Několik let předtím, v roce 1767, prodělala neštovice a mnozí historici tvrdí, že se z této nemoci nikdy zcela neuzdravila. Uvádělo se však, že se těsně předtím nachladila na lovu bažantů. Nachlazení a vysoké horečky nakonec přerostly v zápal plic, jemuž nakonec podlehla.

Skvělý český seriál jsme mohli nedávno zhlédnout v České televizi. Zde se ale podívejte na krátký dokument v angličtině:

Zdroj: Youtube

Zápal plic nebo následky neštovic?

Právě 24. listopadu 1780 začala císařovna pociťovat zimnici; byl povolán její lékař doktor Störk, který jí a její rodině oznámil, že její stav je vážný. O čtyři dny později jí bylo na její přání uděleno poslední pomazání a jen o den později zemřela doma obklopena svými dětmi. Následovala tak svého manžela a přežila šest svých dětí.

Až následná pitva odhalila skrytou tělesnou vadu, jíž Marie Terezie čelila celý život, aniž by o ní věděla. Nefungovala jí jedna plíce. To byl i důvod, proč byla Marie Terezie celý život náchylná k plicním chorobám a trpěla dušností.

Rodinné trápení

Marie Terezie se vdala z opravdové lásky, a tu si – byť s mnoha úskalími – uchovala celý život. Protože si vzala Františka Štěpána Lotrinského, jemuž všech 16 dětí povila, vyhnuly se její rodině trable spojené s incestem a párováním se mezi blízkými příbuznými.

Smrt jejího syna Karla Josefa, na kterého, stejně jako na všechny syny, dlouho čekali, manželský pár zdrtila. Zemřel na plané neštovice v pouhých 15 letech, a pouze rok po něm podlehla stejné nemoci i jeho sestra Johanna Gabriela. Té bylo dokonce 12. Smrt dětí byla samozřejmě i pro císařský pár ukrutným trápením, které Marii Terezii coby matce jistě zkrátilo život o pár let.

Další stejně hroznou ránou pak ale byla smrt jejího milovaného manžela, záletníka Františka Štěpána. Toho skolila smrt na svatbě jejich syna Leopolda, kdy jej ranila mrtvice a on zemřel v rukou dalšího syna Josefa.

Poslední roky ve smutku

Z manželovy smrti se Marie Terezie nikdy nevzpamatovala. Život pro ni skončil. Svou ložnici nechala obložit šedým hedvábím a postel ověsit závěsy ze stejného materiálu a ze svého života odstranila všechny barvy i světlo. Hraběti Silva-Taroucovi po smrti Františka napsala: „Už samu sebe neznám, žiji jen tak bez cíle jako zvíře, nemám cit a žádný rozum, všechno zapomínám.“ Ač měli s Františkem četné spory a problémy, oba k sobě cítili skutečnou lásku. Marie Terezie ztratila chuť do života a až do smrti chodila v černém šatu na znamení smutku.

V té době již trpěla velkou nadváhou, nedokázala si pomoci – milovala jídlo, hlavně nezdravé jídlo – sladké a tučné. Navíc měla astma a mimo jiné i nadváhou způsobený vysoký krevní tlak. O tom největším problému – nefunkční plíci, neměla ani tušení. Navzdory všem nemocem a neduhům však měla to štěstí, že přežila neštovice.

Nelehký život

Marie Terezie přežila a prožila mnohá utrpení. Jako žena v čele monarchie to neměla jednoduché, navíc ji vyčerpávaly i četné potraty – porodila svému muži neuvěřitelných 16 dětí, z nichž přišla v raném věku jen o dvě. 14 přeživších potomků byl na svou dobu skutečný úspěch. I když se tedy nemusela trápit ztrátou dětí, vysoké pracovní nasazení nezdolné panovnice, porody i úmrtí milovaných osob, včetně jejího záletného, ale jedinečného manžela, se podepsaly na jejím zdravotním stavu.

Zdroje: cs.wikipedia.org, www.historyofroyalwomen.com, en.wikipedia.org/wiki/Maria_Theresa, www.ceskatelevize.cz