Prostá první dáma Marie Zápotocká neunesla rodinou tragédii

7. březen 2020 četba na 3 minuty
Manželé Zápotočtí

Manželé Zápotočtí

Foto: Profimedia

Ačkoli její manžel Antonín Zápotocký si u československého lidu mnoho obliby nezískal, Marie se terčem zášti nestala. Upřímně věřila v komunistické ideály, a dokonce i ve funkci první dámy republiky se stále chovala jako "žena z lidu".

Marie Zápotocká, roz. Skleničková, se narodila v prosinci roku 1890 do rodiny chudého hutníka. Svého budoucího manžela Antonína poznala během dělnických demonstrací v Kladně a kvůli neplánovanému těhotenství se za něho provdala v pouhých 19 letech. Spojovaly je revoluční ideály; společně se stali zakládajícími členy KSČ a oba se ve straně pilně angažovali.

Sotva jejich dvě dcery povyrostly, Marie se stala členkou výboru KSČ v pražském Karlíně, docházela do Svazu přátel Sovětského svazu a orgnizovala akce tělovýchovné jednoty. Antonín byl velkým obdivovatelem Lenina a Marie jako by kráčela ve šlépějích Leninovy ženy Naděždy Krupské.

Za německé okupace se manželé Zápotočtí pokusili uprchnout do Sovětského svazu, byli ale zatčeni a posláni do koncentračních táborů. Oběma se podařilo válku přežít a navázat na politickou činnost.

Hlavní chvíle pro oba komunistické nadšence nadešla po únorovém převratu v roce 1948. V červnu téhož roku se Zápotocký stal předsedou vlády a o pět let později vystřídal ve funkci prezidenta Klementa Gottwalda.

Prezidentský úřad zahájil nečekanou měnovou reformou, která lidu znehodnotila veškeré úspory. Protesty nechal potlačit silou a hned na to rozjel mašinerii politických procesů, do nichž se údajně zapojila i jeho žena.

Oproti své předchůdkyni byla Marie Zápotocká zcela jiného zrna. Zatímco obtloustlá Marta Gottwaldová se neúspěšně snažila napodobit noblesu Hany Benešové a národu byla spíš pro smích, Marie se po nástupu manžela do funkce nijak nezměnila. Zachovala si svou prostou náturu, oblékala se jako žena z lidu a manžela oslovovala i na veřejnosti "táto".

V roce 1954 stihla manžele krutá rána, když zemřela jedna z jejich dcer. Marie se psychicky zhroutila a nebyla schopná ani odpovídat na kondolenční dopisy. Manžel beze slova její agendu převzal a na dopisy odpovídal jejím jménem sám.

V roce 1957 smrt zastihla i Antonína. Zdrcená Marie se stáhla do ústraní a žila tichým životem vdovy. KSČ jí dala k dispozici vilu a auto s řidičem, aby mohla důstojně dožít. Veřejnosti se připomněla teprve na konci 60. let, kdy k překvapení celého národa podpořila Dubčekovy reformy a otevřeně odsoudila sovětskou okupaci.

Jiná osoba by byla za své výroky ihned popotahována tajnou policií, ale na vdovu po prezidentu Zápotockém si nikdo netroufl. Marie se díky tomu pokojně dožila 90 let. Skromná zůstala i po smrti: hrob Zápotockých patří v urnovém háji u Strašnického krematoria k nejméně nápadným.

Akční letáky