Sebevražedné sniperky Marija a Natalija se políbily a zemřely. S nimi 300 Němců

13. leden 2020 četba na 3 minuty
Marija Polivanová a Natalija Kovšová

Marija Polivanová a Natalija Kovšová

Foto: winto

Uvědomila si, že jsou v pasti. Náboje došly a jedinou další zbraní byly dva poslední granáty. A tak se Polivanová a její kolegyně Kovšová políbily na rozloučenou, odjistily výbušniny a zemřely jako hrdinky. S sebou pro jistotu vzaly několik překvapených nacistů.

Nerozlučné kamarádky

Marija Polivanová se narodila 24. října 1922 a jejím snem nebylo střílení, ale létání. Když dokončila střední školu, začala se svou nejlepší kamarádkou Natalijí Kovšovou pracovat v Národním institutu leteckých technologií v Moskvě. Obě byly zapálené do výroby letadel, ovšem netušily, že osud jim zvolí zcela jinou cestu.

Po útoku Němců na Sovětský svaz roku 1941 se obě dívky přidaly k Rudé armádě a rozhodly se pro dráhu odstřelovaček. Trénink Polivanová zvládla na jedničku a s kamarádkou se v říjnu stejného roku stala členkou 3. moskevské komunistické divize, která měla za úkol ubránit Moskvu před německými bombovými útoky.

V lednu 1942 byly dívky přesunuty do 528. střeleckého pluku 130. střelecké divize 1. úderné armády Severozápadního frontu a dostaly možnost vypilovat své schopnosti v tréninkové škole pro ženské odstřelovačky. Ani jedna nezahálela a po skončení tréninku byly poslány do bojů v Novgorodu, jehož obrana pod útokem nepřátel polevovala.

Hrdinská sebevražda

Polivanová se během krvavých bojů zasloužila o záchranu mnoha svých kolegů, které zraněné sama odvedla do bezpečí. Nakonec se ale stala terčem nepřátelské střely a musela být převezena do polní nemocnice. Jako náhodou se tam o dva dny později ocitla i Kovšová.

V srpnu se jejich divize v malé vesničce Byakovo v Tulské oblasti dostala do svízelné situace - velitel byl zastřelen a velení se musela zhostit Kovšová. Nacisté byli v přesile a postupně postříleli většinu divize, dokud nezůstali tři přeživší, z nichž jeden kvůli zranění nemohl dělat nic jiného než čekat na smrt.

Polivanová ani Kovšová v útoku neustaly, ale to ani nepřátelé. Přestože německá jednotka značně prořídla, stále měla dostatek munice, zatímco Polivanová a Kovšová poslední náboje napočítaly na prstech.

Nezbývalo jim nic jiného než se rozhodnout pro poslední – riskantní – útok. Počkaly, než se Němci dostali do bezprostřední blízkosti, v zákrytu se obě odstřelovačky naposled políbily na rozloučenou, odjistily granáty a zabily sebe a nic netušící Němce.

300 zabitých nacistů

Za svůj hrdinský čin byly posmrtně oceněny titulem Hrdina Sovětského svazu. Po Polivanové byla pojmenovaná ulice v Moskvě a Sevastopoli a se svou nejlepší kamarádkou byla zvěčněna na poštovní známce. Podle oficiálních údajů mají společně na kontě 300 úspěšných zabití.

Akční letáky