„Máme technologii. Máme zdroje. Máme peníze. Máme vědce, podnikatele a inovátory. Chybí nám ale politický plán,” upozorňuje popularizátor vědy ve své knize Jak zachránit naši planetu, kterou označil za příručku pro každého, koho zajímá budoucnost Země.
V publikaci představil dva scénáře. V prvním lidstvo k zabránění změně klimatu nepřijalo žádná opatření. V druhém děláme vše, co je v našich silách. Takto by podle něj mohl vypadat svět za 77 let.
Svět v roce 2100
21. století se chýlí ke konci. Klimatické změny byly zcela ignorované. Globální teploty proto vzrostly o více než 4 °C, což znamená, že v mnoha zemích se rtuť teploměru trvale drží nad 40 °C. Vlny veder způsobují lesní požáry, vytvářející oblaky štiplavého kouře. Pobyt venku je díky nim nesnesitelný.
Častá a dlouhotrvající sucha vyhnala miliony lidí z domovů. Přibližně 3,5 miliardy populace ale ještě stále žije v oblastech, kde poptávka po vodě převyšuje nabídku. Města a doprava znečišťuje ovzduší do té míry, že se téměř nedá dýchat. Ani život na venkově není pohodlný. Extrémní počasí snížilo dobu, kdy je možné pracovat venku. Produkce potravin je navíc nepředvídatelná. Z poloviny úrodné půdy zbyl jen prach.
Oteplování postihlo i oceány. Australský Velký bariérový útes je oficiálně prohlášen za mrtvý. Kyselost vody se zvýšila o 125 %, což narušilo potravní řetězec. Arktida je každé léto bez mořského ledu. Grónské a západní antarktické ledovce začaly tát. Většina ledu himálajské náhorní plošiny zmizela. Tato kombinace způsobila zvýšení hladiny moří o více než jeden metr. Mnoho velkých měst, včetně Hong Kongu, Rio de Janeira, Miami a řady ostrovů zmizelo pod vodou. Další pobřežní a říční oblasti jsou pravidelně zaplavované.
Navzdory pokroku v lékařské vědě je úmrtnost na tuberkulózu, malárii, choleru, průjmy a respirační onemocnění na nejvyšší úrovni v historii lidstva. Epidemiím se už nedá zabránit. Vlny veder, bouře a extrémní povětrnostní jevy zanechávají miliony lidí bez domova a statisíce mrtvých.
Když se lidstvo postaví výzvě
„Co když se ale lidé probudí a předchozímu katastrofickému scénáři se pokusí zabránit?” ptá se Mark Maslin. „V tomto případě globální teploty do roku 2100 vzrostou jen o 1,5 °C, což způsobí značný rozdíl v kvalitě života.” V této pozitivnější vizi jsou fosilní paliva nahrazena obnovitelnými zdroji energie a energií z jaderného štěpení. Biliony nově vysazených stromů doslova odsávají oxid uhličitý z atmosféry. Vzduch je tak čistší než před průmyslovou revolucí.
Města jsou restrukturalizována tak, aby v nich bylo co nejvíce zeleně. Samozřejmostí je elektrická veřejná doprava, vysokorychlostní elektrické vlaky, letadla poháněná syntetickým petrolejem, který se vyrábí spojením vody a oxidu uhličitého nasávaného přímo z atmosféry. Lidé preferují vegetariánskou stravu, díky čemuž získali až 80 % zemědělské půdy, jež se používala k pěstování krmných plodin, pro své účely a zalesnění.
„Dvě velmi odlišné budoucnosti. Jakou si zvolíme? Rozhodnutí musíme učinit už nyní,” říká profesor a upozorňuje, že i když budou splněny všechny současné sliby, k nimž se 195 států světa zavázalo v Pařížské úmluvě, planeta se do roku 2100 oteplí s největší pravděpodobností o 3 ˚C. Opatření proto musí být radikálnější.
Zdroje: www.geog.ucl.ac.uk, www.theconversation.com, www.greenpeace.org
