Za svůj velmi krátký život toho příliš nestihla. Markéta I. se roku 1283 narodila norskému králi Eriku II. A jeho ženě Markétě Skotské, která umírá těsně po porodu. Už v útlém věku tří let měla Markéta o budoucnosti jasno – stane se královnou Skotska.

Druhé historické zmrtvýchvstání

Cesta k tomuto výsledku byla trnitá. Doložka v manželské smlouvě Erika a Markéty uzná jejich dceru jako právoplatnou nástupkyni na trůn, pakliže syn skotského krále a otce Markéty Skotské Alexandra III. nebude mít vlastní děti. Před královou smrtí se jeho syn Alexandr oženil a s manželkou čekal dítě. Erik v tu ránu přestal doufat, že jeho dcera převezme vládu, jenže miminko se narodilo mrtvé. To znamenalo, že ve věku tří let se Markéta stala dědičkou trůnu.

Doložka nepadla každému do oka. Především Skotové neměli o tříletou královnu zájem a protestovali. Roku 1290 byla přesto poslána do Skotska, aby naplnila svou úlohu dědičky a byla oficiálně korunována. Chatrné zdraví maličké královny se zlomilo na moři u Orknejí, Markétka v říjnu stejného roku umírá. Přestože byly její ostatky obratem převezeny do Bergenu a pohřbeny, o 10 let později měla „povstat z mrtvých“.

V Bergenu se roku 1300 objevila žena, jež tvrdila, že je zesnulou Markétou, a odvyprávěla svůj strhující příběh, díky kterému posluchači zcela ignorovali fakt, že ženě bylo zhruba 40 let, zatímco Markéta by teprve oslavila sedmnáctiny. Otec Markéty nemohl dosvědčit, zda je žena jeho dcerou, protože už byl mrtvý.

Teď královnou chci být já


Žena líčila, že tři cestující na lodi – dvorní dáma Ingeborg, její manžel Thor a biskup Andfinn byli podplaceni, aby dědička trůnu nedoplula do svého cíle. Oznámili, že Markéta zemřela a odvezli ji do Německa. Tam ji provdali a drželi pod dohledem, ale jí se nakonec povedlo utéct a doplout do Norska. Pak už jen prohlásila, že je připravena po panujícím králi Haakonu převzít norskou korunu a po Janu I. tu skotskou.

Haakon povídačce o zmrtvýchvstání neuvěřil. Jednak poukázal na nesouhlasící věk Falešné Markéty, jednak ho chránil zákon o následnictví; i kdyby Markéta plavbu jako zázrakem přežila, nemohla se chopit vlády. Téměř okamžitě ženu uvěznil a rozběhl vyšetřování, aby se dopátral její pravé totožnosti a důvodu, proč si tento na první pohled poutavý příběh vymyslela.

Legenda o Norské panně

Důvodem měla údajně být nespokojenost norského lidu s královou vládou, totožnost ženy nikdy nezjistil. Vyšetřování skončilo o Vánocích 1301, kdy se Haakon rozhodl zjevnou podvodnici připravit o život, a upálil ji na hranici.

Ačkoliv se toho o Falešné Markétě ví pramálo, Norové si dodnes vypráví legendu o Norské panně, jež povstala z mrtvých a pouze se dožadovala toho, co jí náleželo.