Začneme hned videem:
Tento satirický obraz vznikl kolem roku 1513 a pro mnohé historiky umění je jedním z nejnezapomenutelnějších portrétů všech dob. Jedná se o olejomalbu na dubové desce, která zobrazuje starší vrásčitou ženu, s povadlými ňadry a se šlechtickou rohatou pokrývkou hlavy. Tato pokrývka se nazývá eskofion a v době, kdy byl obraz namalován, již nebyla v módě. V pravé ruce přitom princezna drží červený květ coby symbol zasnoubení. I to je další satirickou narážkou na to, že vyhlíží nápadníka.
Markéta “Pyskatá” je dnes považována za nejošklivější princeznu středověku, ale zároveň se její podobizna stala velmi známou a její osoba hrdinkou románu Ošklivá vévodkyně od Liona Feuchtwangera z roku 1923. Kolem této ženy kolovalo vždy mnoho legend, které nevynechaly samozřejmě její vzhled, ale ani mravnost, rozmary a pevnost v kramflecích. Nakolik to však byla pravda?
Kdo byla Markéta?
Většina tvrzení, která se okolo Markéty objevila, byla spíše nepravdivá. Tvrdilo se, že je skutečně nemravná a velmi šeredná, ale vše nasvědčuje spíše tomu, že byla pevná ve svých názorech a zásadách, nepodlehla mocenským tlakům, což se samozřejmě vládnoucí většině nelíbilo. Proto z ní udělali oběť pomlouvačné kampaně.
Markéta byla dcerou Jindřicha, syna Meinharda II., který rozšířil panství svého rodu o Tyrolsko a Korutansko. Ač rozšířil říši, nezplodil mužského dědice, ale „jen“ dvě dcery. Starší navíc byla nemocná, takže jeho dědičkou se měla stát mladší Markéta.
Markéta Pyskatá - byla skutečně ošklivá?
Ženu ale na trůně v té době nikdo nechtěl, takže o trůn byl obrovský zájem. Ve hře byli Wittelsbachové, Habsburkové i Lucemburkové, ale Jindřich si přesto zajistil nástupnictví i v ženské linii. Třináctiletá Markéta byla se musela provdat za o pět let mladšího Jana Jindřicha Lucemburského. S ním si ale nerozuměla, a to nejen proto, že neuměla česky a on německy. Asi ani tak by si neměli co říct.
Kdyby byly pověsti o její ošklivosti pravdivé, nebyl by to zřejmě Jan Jindřich, kdo dostal košem! Markéta měla po smrti svého otce i navzdory smlouvě o své panství přijít a rozhodla se, že se nevzdá. I když přišla o Korutany, Tyrolsko se jí podařilo udržet. Byla však velmi nespokojená, a její manželství ji rozhodně nenaplňovalo. A tak prostě svého mladšího muže zapudila a oficiálně oznámila, že manželství zůstalo nenaplněno a obvinila Jana Jindřicha z impotence. Jednoho dne prostě zavřela brány hradu a nepustila jej z lovu domů. Ten se tak musel vrátit do Čech, kde se stal moravským markrabětem.
Markéta se však záhy opět provdala ze zištných důvodů podruhé, a proto na ni papež uvalil církevní klatbu a odmítl sňatek uznat oficálním. Kromě toho se postaral i o pomluvy, které z ní udělaly sexuální zvrhlici, a daly jí přezdívku Pyskatá.
Na video se podívejte zde:
Byla skutečně pyskatá?
Markéta se zkrátka nepodvolila a nebála se a za to byla zničena její pověst. Přezdívka Maultasch, která doslova znamená pytlová huba, ji zůstala i na portrétech, na nichž byla zvěčněna s obrovskými odulými rty. Dokonce se dlouhou dobu předpokládalo, že obraz namaloval sám Leonardo da Vinci, který vytvořil dvě podobné karikatury.
Obraz Quentina Matsyse - satira na Markétu Pyskatou
Největšího věhlasu dosáhlo satirické dílo Ošklivá vévodkyně ze 16. století od holandského malíře Quentina Matsyse. Za tímto obrazem je další story. V roce 1920 se objevil na aukci v New Yorku a o dvacet let později pak odkázán slečnou Jenny Louisou Robertou Blakerovou Národní galerii. Zde Ošklivá vévodkyně visí dodnes.
Dokonce i my se na něj můžeme těšit, protože nejznámější dílo Quentina Matsyse je připraveno k vystavení v londýnské Národní galerii na jaře příštího roku, od 16. března do 11. června 2023. Výstava se bude zabývat pojmem krásy a zpochybňováním jejích hodnot, což se dnes v době všech filtrů promítá do vzhledu žen.
Zdroje:
www.novinykraje.cz, www.stoplusjednicka.cz, cs.wikipedia.org, www.widewalls.ch
