Konkurz na hlavní představitelku Jitku Pažoutovou vyhrála tehdy šestnáctiletá Markéta Světlíková. Přestože knižní předloha Stanislava Rudolfa nesla podtitul "Nemožně tlustá holka", Markéta zase tak tlustá nebyla. Pokud jste četli Metráčka ještě předtím, než jste viděli film, určitě jste si Jitku představovali kulatější. Jenže na počátku 70. let ještě obezita dětí a dospívajících nebyla tak rozšířená jako dnes. Filmovým tvůrcům stačilo, že Markéta měla silnější nohy a celkově působila jako holka krev a mlíko. Taková, řekli bychom, "trochu oplácaná".
Po úspěchu Metráčka dostávala Markéta spíš menší, epizodní role. Více ji to ale táhlo k divadlu. Její rodiče totiž pracovali v technickém zázemí kolínské scény, takže měla k "prknům" silný vztah odmalička. vystudovala pražskou konzervatoř a vystřídala angažmá v oblastních divadlech v Hradci Králové, Příbrami a Kolíně a jednu dobu působila také v pražském Semaforu.
Nakonec zakotvila jako divadelní režisérka a učitelka dramatické výchovy. "Někdy je to učení v podstatě režisérská práce, někdy je zase to režírování učitelská práce. Já to vlastně nerozlišuju, a dokonce ve své práci ani nerozlišuju to, za co jsem nebo nejsem placená. Dělám prostě to, co mě baví, někdy zadarmo, někdy za peníze, někdy jako zájmovou činnost, někdy jako povolání," vysvětlila Světlíková v rozhovoru pro Svitavský deník.
Kilogramy navíc už byste na ní dneska těžko hledali. Díky aktivnímu způsobu života neměly šanci se na herečce a režisérce udržet, natož se rozmnožit. Co ovšem Markétu Světlíkovou neopustilo, je její sympatický úsměv, podle kterého v ní Jitku Pažoutovou poznáte i po 47 letech od natočení Metráčka.