Příběh o dospívající dívce, která se obtížně vyrovnává se svými kily navíc, nemotorností i s posměšky spolužáků, byl natočen podle románu spisovatele Stanislava Rudolfa. Těžké, ale zároveň nadčasové téma skvěle zachytil režisér Josef Pinkava. Ve filmu excelovala i řada herců jako Míla Myslíková, Helena Růžičková, Lubomír Lipský st., Ladislav Mrkvička nebo Jaromír Hanzlík.
Nejvýraznější, a to nejen svým vzhledem, ale především hereckým výkonem, byla však představitelka hlavní postavy Jitky, Markéta Světlíková. Konkurz absolvovala v den svých šestnáctých narozenin. Byla vybrána z 5000 dívek.
Markéta Světlíková
Markéta se narodila 16. ledna 1955 v Kolíně. Jako dítě byla v divadle tzv. pečená vařená. Její rodiče totiž pracovali v technickém zázemí místní scény. Sem tam se tak objevila v menších rolích. Prkna, co znamenají svět, ji natolik uchvátila, že se rozhodla hereckému umění věnovat profesionálně. Ještě předtím, než nastoupila na pražskou konzervatoř, zkusila své štěstí přímo na kamerových zkouškách do nového filmu.
Dívka byla v období dospívání velmi aktivní. Věnovala se šermu a hrála vybíjenou. Právě v ní vyniká také Jitka Pažoutová v Metráčkovi. Tvůrce tak zaujala nejen svou ženskou postavou, ale také sportovní zdatností.
Po účinkování v úspěšném filmu již její kariéře nic nebránilo. Až do roku 1999 se objevila v dohromady devatenácti snímcích a seriálech. Vidět jsme ji mohli například v kriminální komedii Holka na zabití, pohádce Deváté srdce nebo v psychologickém dramatu Čas sluhů. Už během svého studia hudebně-dramatického oboru však dávala přednost divadlu. Z televizních obrazovek se tak nakonec vytratila.
Herectví jako poslání
Po absolutoriu vystřídala Markéta Světlíková angažmá v oblastních divadlech v Hradci Králové, Příbrami, Kolíně i v pražském Semaforu. Později také založila Divadlo dětí na Malé Straně. Pedagogická činnost ji natolik chytla, že se rozhodla vystudovat výchovnou dramatiku na DAMU a začala se věnovat amatérským divadelním souborům.
Působila jako vedoucí dramatického kroužku na ZUŠ ve Štefánikově ulici na Praze 5, na Gymnáziu Jana Keplera v Praze 6 a na ZUŠ Jaroslava Kociana v Ústí nad Orlicí. Jeden rok vedla také školní soubor mezi českými krajany v Rumunsku. „Někdy je režírování učitelská práce, někdy je učení režisérská práce. Nerozlišuju to. Dělám to, co mě baví, ať je to jako koníček nebo povolání,” řekla pro Orlický deník v roce 2010. Aktivní životní styl změnil i vzhled herečky. I přestože je to již paní v důchodovém věku, kilogramy navíc byste na ní hledali marně.
Zdroje: www.fdb.cz, www.csfd.cz, www.extra.cz