I když se po Marsu pohybují v tuto chvíli své vozítka mapující jeho povrch, stále známe jen zlomek z této planety. Pro určující charakteristiky jsou stále klíčové snímky pořízené z oběžné dráhy. Stále nevíme jistě, zda je planeta Mars sopečně aktivní. Ač se vědci donedávna domnívali, že je v tomto směru Mars dávno mrtvý, indicie z poslední doby naznačují, že tomu tak být nemusí. Na rudou planetu ve 4K se podívejte zde:
Pustá krajina s krátery
Krajina planety Mars je na rozdíl od Země plná velkých, zjevných impaktních kráterů. Vědci odhadují, že podle fotografií a výzkumů, které máme k dispozici, se na rudé planetě nachází nejméně čtvrt milionu takových kráterů. Navíc na Marsu neexistuje desková tektonika, zůstávají zde nedokonalosti mnohem déle než na Zemi. Povrch planety Mars je holý a ostrý krajinu a není zde ani voda, ani vegetace. Žádný život. Letos se však povedlo Evropské vesmírné agentuře a ruské státní korporaci Roskosmos prostřednictvím sondy ExoMars pořídit fotografie tří kráterů právě v oblasti Lunae Planum.
Průzkum Marsu stále pokračuje
Tři krátery nás zavedou pod povrch Marsu
Snímek tří podivných kráterů byl pořízen 22. března 2021 v oblasti Lunae Planum, na přesných souřadnicích 16,74° s. š., 300,9° v. d. kamerou CaSSIS na sondě ESA-Roscosmos ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO). Krátery jsou středně velké a leží přibližně ve středu celé oblasti. Vědci se domnívají, že vznikly dopadem vnějších těles pravděpodobně až po vytvoření vulkanického příkrovu. Právě díky tomuto nárazu odkryly bylo odkryto to, co se nachází pod povrchem. Díky jakémusi průřezu do hloubky se nám tak konečně podaří nahlédnout do minulosti planety.
Příští objevy ve 2023
Plná vědecká mise TGO začala již v roce 2018, a nyní přinesla takto překvapivý objev. Kromě velkolepých snímků máme nyní k dispozici i dosud nejlepší soupis atmosférických plynů na planetě a rovněž informace o povrchu planety s ohledem na místa bohatá na vodu. Mise TGO bude také poskytovat služby přenosu dat pro druhou misi ExoMars složenou z roveru Rosalind Franklin a plošiny Kazachok, která dorazí na Mars v roce 2023.
Díky letošním poznatkům již víme, že Mars je vulkanicky aktivní déle, než se myslelo. Kolem okrajů větších kráterů jsou totiž usazeny jednotlivé vrstvy, což vypadá, že se zde usazovaly po sobě jdoucí lávové proudy. Ty se zde zřejmě usazovaly od doby, kdy zde byla ještě vulkanická činnost častější. Jejich studium by mohlo vědcům poskytnout cenný materiál ke studiu historie planety.
Zdroje:
