Zdroj: Zaleman / Shutterstock
Český vědec rozluštil největší záhadu Marsu. Našel jev, který na Zemi není
Největší záhada Marsu byla pravděpodobně rozluštěna. Stojí za ní český vědec. Právě on totiž našel jev, který na Zemi není.
Záhadu některých lávových proudů na Marsu se tak podařilo rozluštit a jak se zdá, láva to možná vůbec není.
Český vědec rozluštil jednu z největších záhad Marsu
Na povrchu Marsu se nacházejí desítky tisíc lávových útvarů. Často v místech, kde jsou do povrchu vymleté mohutné kanály od dávných kapalin.
Kanály jsou extrémně dlouhé, mnohdy až stovky kilometrů a obvykle i stejně široké. Předpokládá se, že jsou výsledkem mohutných záplav srovnatelných s největšími záplavami, jaké se kdy odehrály na Zemi.
V okamžiku, kdy se velké množství vody dostane do podzemí, je velká šance, že voda, která se tam dostala dříve, bude vytlačena zpět na povrch. Tentokrát však v podobě bahna.
Evropský tým vědců nyní simuloval pohyb bahna na povrchu Marsu. Výzkum vedl Geofyzikální ústav Akademie věd ČR a podílely se na něm Lancaster University, Open University a Rutherford Appleton Laboratory ve Velké Británii, CNRS ve Francii, DLR a Münster University v Německu a CEED v Norsku.
Pomocí Mars Chamber na Open University vědci rekonstruovali povrchovou teplotu a atmosférický tlak na Marsu v rámci simulace podmínek na Zemi i na Marsu.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Lionel Wilson, emeritní profesor věd o Zemi a planetách na Lancasterské univerzitě, uvedl: "Mars je pro nás velkým přínosem: "Prováděli jsme experimenty ve vakuové komoře, abychom simulovali uvolňování bahna na Marsu. Je to zajímavé, protože na snímcích z kosmických sond vidíme na Marsu mnoho útvarů podobných proudům, které však dosud nenavštívilo žádné z vozítek pohybujících se po povrchu a panují nejasnosti, zda se jedná o proudy lávy nebo bahna."
Našel jev, který na Zemi není
Vědci prováděli experimenty při nízkém tlaku a extrémně nízkých teplotách, aby napodobili prostředí Rudé planety. Zjistili, že volně tekoucí bahno se v takových podmínkách chová jinak než na Zemi, protože rychle mrzne a vytváří se ledová krusta. Voda totiž není stabilní a začíná se vařit a vypařovat. Odpařování odebírá bahnu latentní teplo, což nakonec způsobí jeho zamrznutí.
V podmínkách na Marsu tak experimentální bahenní proudy vytvořily jakousi lávu. Podobnou té, jaká se vyskytuje na Havaji nebo na Islandu a vytváří hladký zvlněný povrch. Dr. Petr Brož, vedoucí autor studie, řekl: "Vědci se domnívají, že na planetě je oceán. Bahenní vulkanismus pak může vysvětlit vznik některých morfologických útvarů podobných lávovým proudům a podobné procesy se také mohou uplatnit při erupcích bahna na ledových tělesech ve vnější Sluneční soustavě."
Zdroje:
