Odborníci jsou přesvědčeni, že ano. „Pod povrchem planety panují mnohem příznivější podmínky. Pokud Mars někdy hostil nějakou formu života v době, kdy ztrácel plynný obal a chladl, mohly mu trubice poskytnou skvělý úkryt,” říká vědecký novinář Sid Perkins.
Čtvrtá oběžnice sluneční soustavy je známá velmi řídkou atmosférou, kterou tvoří převážně oxid uhličitý, extrémními výkyvy teplot a nízkým tlakem. Proto je zde vyloučený výskyt kapalné vody, jež je klíčovou esencí k tvorbě živých organismů. Během tvorby lávových trubic byl ale Mars velmi podobný Zemi.
Lávové tunely
„Tubusy vznikají, když povrch tekoucí lávy chladne rychleji než její střed. Po jejím odtoku tak zbydou dlouhé jeskyně se stabilním prostředím,” vysvětluje Perkins. „Před třemi miliardami lety, kdy se planeta stávala nehostinnou, se tak voda mohla v těchto prostorách zachytit nebo se v nich udržet v podobě ledu. Chemolithotrofy, litoautotrofy a určité extremofily, tedy organismy získávající energii ze sloučenin anorganického původu a schopné přežívat v nehostinných podmínkách, zde tedy mohou být stále přítomny.”
Tuto teorii podporuje výzkum Chloe Fishman z Gladstone Institutes na University of California, jež se svým týmem v roce 2019 prozkoumala útroby největší aktivní sopky na Zemi Mauna Loa. „Mikrobům se zde dařilo i v oblastech, kde byla absolutní tma. Dokonce se vyskytovaly na minerálech, které jsou svým složením podobné těm na Marsu,” říká vědkyně.
Odborníci proto tuto studii chtějí využít k identifikaci míst, kam pošlou marťanské rovery odebírat známky minulého nebo současného života na rudé planetě. Zároveň chtějí zjistit, zda jsou lávové tubusy vhodné k osídlení.
Invaze na Mars
Mnoho vědců i investorů předpokládá, že první kolonizátoři by se mohli dostat na Mars již ke konci tohoto století. Hlavním problémem jsou však extrémní podmínky, které zde panují. Bez speciálního skafandru by se lidé do několika minut udusili a jejich orgány spálila radiace. Právě lávové tunely by ale mohly poskytnout ideální útočiště.
„Jsou chráněny před mikrometeority, prachovými bouřemi i výkyvy teplot. Ochranu by poskytly nejen posádce budoucích misí, ale také technologiím, což je ekonomicky výhodné,” říká letecký odborník Andrew Daga. Badatelé proto doufají, že cesta do útrob rudé planety bude v příštích letech hlavní prioritou.
Zdroje: www.nasa.gov, www.en.wikipedia.org, www.sciencealert.com