Mars se stal v historii vesmírného průzkumu jednou z prvních zkoumaných planet. Čím více se o něm vědělo, tím více vědce lákal. Už v roce 1971 tak sonda Mariner 9 objevila, že velkou část jeho povrchu pokrývají sopky a lávové proudy. Sopečná činnost je přitom pro vznik života klíčová. Přispívá ke zvýšení hladiny oxidu uhličitého v ovzduší, což vede k oteplování planety a zvětrávání hornin. Z nich se do oceánů dostává množství minerálů a dalších živin. Ty prospívají fotosyntéze, jež přeměňuje CO2 na jednoduché cukry a kyslík.
Výbuch sopky je doprovázený lávou, taveninou, která se dostala na povrch. Ta dokáže vytvářet „trubice". Vznikají tak, že na povrchu proud chladne rychleji, zatímco uvnitř je stále rožhavený. Jakmile odteče, zůstane po něm síť dutých jeskyň. Ty najdeme na Zemi, Měsíci a také na Marsu.
Mars a lávové tunely
Na rudé planetě dosahují lávové trubice obrovských rozměrů. Zatímco na Zemi jsou široké průměrně 14 metrů, na Marsu mohou mít až 50 metrů. Studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences upozorňuje, že tyto systémy mohou na cizích planetách tvořit cíl pro pátrání po mimozemských organismech.
Lávové tunely na Marsu jsou obrovské.
„Když Mars ztrácel atmosféru a vysychal, mohl se eventuální život přesunout do izolovaných ekosystémů, kde byly příznivější podmínky," upozorňuje vědecký novinář Sid Perkins. „Někteří odborníci naznačují, že by se v podzemních rájích mohly mikroby opravdu nacházet." Nebylo by to nic zvláštního, i na Zemi se vyskytují tvorové, kteří žijí v izolovaných a často nehostinných podmínkách po tisíce let. Přežili dobu ledovou a adaptovali se na nepřítomnost slunečního světla a na nedostatek kyslíku.
Pokud jsou tato místa vhodná pro marťanský mikrobiální život, mohl by zde najít útočiště i člověk. Lávové trubice by se tak mohly stát základnami mimoplanetárního osidlování. „Mohly by představovat štít před kosmickým a ostrým slunečním zářením, před dopady meteoritů i bouřkami. Navíc vytváří prostředí, kde příliš nekolísají teploty," vysvětluje spoluautor srovnávací studie lávových tunelů na Zemi, Marsu a Měsíci Francesco Sauro.
Průzkum trubic na Marsu
Vědce nyní trápí otázka, jak se do vzdálených jeskyní dostat a prozkoumat je. Disponují jen pár snímky, jež napovídají, jak mohou vypadat. Ani zkušený speleolog však nedokáže odhadnout, jak jsou stabilní a jaké nebezpečí mohou skrývat.
Dalším krokem je tedy vyrobit speciálního robota, který by měl do tunelů proniknout. Odborníci počítají s tím, že by se měl umět spustit přes zborcené stropy a nemusel by tak provádět vrty. Jeden takový přístroj již navrhla Laura Kerber, pracovnice Laboratoře proudového pohonu NASA (Jet Propulsion Laboratory). Dvoukolové vozítko Moon Diver se mělo testovat na Měsíci. Kvůli financím byl však projekt pozastaven. Kdy se tedy nadějné lávové trubice na dalekém Marsu prozkoumají vědci stále netuší.
Zdroj:
