Zatímco Zemi se někdy říká "modrý mramor", protože je z velké části pokryta oceány a má hustou atmosféru, která jí dodává modrý vzhled, o Marsu všichni hovoří jako o "rudé planetě". Mars je pokryt množstvím oxidů železa, které dávají výraznou barvu krvi a rzi. Vzhledem k tomu není náhodou, že Mars se občas objevuje jako jasně červená "hvězda".

I samotný název Marsu je spojen s červenou barvou, s bohem války. Na snímcích ze všech strojů, které kdy rudou planetu navštívily, jsou jasně viditelné odstíny červené - skořicová, rezavá, červená a oranžová. Jenže mimo povrch je planeta úplně jinak barevná.

Červený, rudý… anebo šedý?

Planeta Mars vznikla asi před 4,5 miliardami let, když se začaly spojovat úlomky, plyn a prach. Mezi těmito materiály byla spousta železa ze srdce dávno mrtvých hvězd. Železo bylo do Marsu začleněno méně homogenně než na Zemi kvůli jeho slabší gravitaci a menší velikosti.

Přestože železo samo o sobě není červené, všechno železo na povrchu zoxidovalo a vytvořilo oxid železitý známý spíše jako rez. Rez je sloučeninou dvou atomů železa a třemi atomy kyslíku. K masivní oxidaci došlo asi v době, kdy na Marsu proudila voda a byla zde hustá atmosféra. Alternativní teorie Alberta Yena z Laboratoře tryskového pohonu NASA zase říká, že velká část tohoto oxidu železa pochází z meteoritů. Jenže celá planeta není červená.

Proč o něm mluvíme jako o červeném?

Mars vypadá červeně, protože prach a horniny na povrchu jsou zoxidované. Na Zemi tímto procesem vzniká rez. Ale první lžíce prachu z rozemleté marsovské horniny je však bledá a vědci pracující s Curiosity jsou z ní nadšeni. Vědec Joel Hurowitz, který pracuje se vzorky z Marsu v laboratoři, řekl: „Prach z našeho vrtání není typicky rezavě červený, jaký si spojujeme téměř se vším na Marsu. Pravděpodobně se můžete vsadit, že když se věci zbarví do oranžova, je to proto, že probíhá nějaký proces rezivění, kterým oxiduje železo v hornině. Skutečnost, že tyto horniny nemají takovou barvu, znamená, že neprošly tímto procesem, který na Marsu mění věci na rezavé."

Vzorek byl odebrán vrtem roveru NASA Curiosity a až několik dní po jeho odebrání vědci určili chemické složení horniny a původ jejího vzniku. Hornina nazvaná "John Klein" podle vědce mise, který zemřel v roce 2011, je obnaženou deskou horninového podloží. A právě tu chtějí vědci analyzovat, aby se dozvěděli více z historie Marsu. A také o jeho barvách.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Složení Marsu

Hornina odebraná při prvním vrtu vypadá jako mýdlový nebo bahenní kámen, jehož zrnka jsou však velmi jemná. Na Zemi by taková zrnka vznikla díky působení vody, takže vědci zvažují všechna vysvětlení. Mohlo by se jednat o částice usazené ze suspenze z vodního útvaru, nebo to může být klidná část toku, stojatá vodní plocha; anebo popel spadlý ze vzduchu či ledovcová rez, kde se usazuje kamenná moučka. Podle vědců je nyní nejpravděpodobnějším prostředím pro tento jev podmořské prostředí, kde se vyskytovala voda.

„Za všech okolností je lepší mít šedou barvu než červenou, už jen proto, že oxidace ... jak víme, ničí organické sloučeniny," řekl John Grotzinger, hlavní výzkumník Curiosity, který je nadšený, že horniny ukázaly jinou barvu podloží planety. Horniny jsou protkány žilkami, konkrecemi a dalšími zajímavými útvary, které možná vznikly procesem vysychání.

Zatímco tedy některé oblasti Marsu vypadají jasně červeně, jiné se zdají černé, protože ne vše je pokryto prachem oxidu železa. Díky roverům, které NASA vysadila na planetě, jako jsou Opportunity, Spirit a Curiosity (poslední, který přistál), máme nyní k dispozici dosud nevídané snímky nejen povrchu Marsu, ale i jeho podpovrchových vrstev, které ukazují i jiné barvy, jako hnědou anebo šedou. I když tedy na Marsu skutečně převládá rudá, není to jediná barva, která se tam vyskytuje. Ve vesmíru je vždycky víc, než se na první pohled zdá, a v případě barvy Marsu tomu není jinak.

Zdroje:

www.zmescience.com, www.popsci.com, screenrant.com