Mars se podobal Zemi a byl na něm život. Jaderná bomba by jej mohla obnovit
Mezi světy, které známe, není Mars v žádném případě superlativem. Není nejjasnější, nejbližší, nejmenší, a dokonce ani nejsnáze dosažitelný. Není tak tajemný jako Venuše, není tak velkolepě zdobený jako drahokamy posetý Jupiter nebo prstenci posetý Saturn. Přesto naše posedlost po nalezení života na Rudé planetě stále roste.
Místo, odkud pocházíme?
Podle teoretiků starověké kosmonautiky mohl život na Zemi vzniknout na Marsu před miliardami let. Nyní máme pevně zakódovanou touhu vrátit se tam, odkud možná skutečně pocházíme.
Asi před 4 miliardami let se Mars Zemi více podobal. Náhle a z dosud neznámých důvodů ale ztratil své magnetické pole. Sluneční vítr navíc planetu zbavil atmosféry. Aby se život zachránil, existují hypotézy, že se organické molekuly v podobě marťanských meteoritů dostaly na Zemi, kde započaly to, co jim na Marsu nevyšlo. Může tak být Mars skutečně naší původní "domovskou" planetou?
Tajemstvím opředené příběhy
Před několika měsíci Haim Eshed, 30 let šéf izraelské vesmírné bezpečnosti, prohlásil, že na Marsu existuje tajná podzemní základna. Tam údajně američtí astronauti a místní mimozemšťané spolupracují již řadu let.
Úkol zní jasně: Aby se život na Mars mohl vrátit, je potřeba obnovit nejen atmosféru, ale i magnetické pole. K tomu by podle Elona Muska mohl posloužit výbuch jaderných bomb, ze kterého by se následně čerpalo teplo. Kdyby se podařilo navíc přebytečný CO2 vznikající na Zemi v takřka obřích rozměrech vyvážet na Mars, život tam by skutečně mohl být obnoven.
Ochranu před radiací by poskytly obrovské lávové roury, které jsou nejen na Marsu, ale také na Měsíci.
Mars by se mohl opět začít podobat Zemi. Vzhledem k nižší gravitaci by však podmínky byly pravděpodobně podobné životu v himálajských horách. Zima s řídkým vzduchem s nízkým obsahem kyslíku.
Zdroje: