Marta Gottwaldová se na hrad dostala v roce 1948. Propaganda ji představovala jako ženu z lidu, z podobných, ne-li horších poměrů, a tudíž ji měli mít občané rádi. To se však nepovedlo. Místo toho jim byla pro smích, dobírali si její vkus a váhu. Komplexy z mládí nekonfrontovala, naopak četnými neohrabanými pokusy prokázat svůj společenský status živila veřejný posměch a nelibost.

Krušné vztahové začátky


Největším problémem Marie Holubové, jak znělo její opravdové jméno a dívčí příjmení, byly její kořeny. Narodila se jako nemanželské dítě chudé vdovy čeledína. Jako dcera nebožačky věděla, kam maximálně se může dostat a co je už za pomyslnou hranicí, a šla studovat na číšnici. Obor ale nedostudovala a nouze po penězích ji dohnala do práce služebné.

Klementa poznala v roce 1919 v Příboru. Táhly je k sobě společné osudy - i Klement byl nemanželským dítětem z velice chudých poměrů. Do služky se zamiloval a ta mu o rok později přivedla na svět dceru. Marta se ho po narození holčičky snažila vehnat do chomoutu, ale Klement po svazku ještě netoužil, Sám se uchýlil do Rousínova a začal pracovat v továrně na nábytek, Marta i malá Marta se musely spolehnout jedna na druhou.

O čtyři roky později se Klement rozhoupal ke společnému žití a později i svatbě. Také se z něj pomalu stával vrcholový politik se sklony k extrémismu. Pro demokratické Československo to znamenalo opravdu krušné časy.

Marta nevstoupila do KSČ, politice nerozuměla a ani rozumět nechtěla. Knížky číst odmítala, další vzdělání pro ni bylo ohromnou překážkou. Raději si zahrála partičku karet a plně si užívala svého stoupajícího společenského statusu. V roce 1938 emigrovali do SSSR, kde se Gottwald stal tajemníkem Exekutivy Komunistické internacionály a Marta poprvé prokázala, že za povrchní fasádou bije srdce dobračky; protože byla manželkou důležitého politika, směla nakupovat bez potravinových lístků. Často naplnila několik tašek a jídlo rozdala potřebným. Po válce se znovu vrátili do vlasti.

Snaha vyrovnat se Haně Benešové


Když byl Klement v roce 1948 zvolen prezidentem, Marta nemohla být šťastnější. Tedy ze sebe. Problém však skvěl v tom, že manžela musela reprezentovat, a zatímco její předchůdkyně Charlotte Masaryková a Hana Benešová dostály svých rolí prvních dam a lidé je zbožňovali, po Martě neštěkl ani pes.

Začala kopírovat styl Hany, najala si její návrhářku nařídila jí, aby jí ušila stejné šaty. Mějme na paměti, že Marta byla o mnoho kil silnější než štíhlá Hana a modely na její postavě vypadaly pozoruhodně. V tom špatném slova smyslu. Marta si ale i přes poznámky švadlen stála za svém a v okopírovaných šatech se prezentovala lidu. Ti si z ní začali střílet.

Aby dokázala svou pompéznost a postavení, chodila prakticky nonstop v kožešinách, i když venku tál asfalt. Často navštěvovala vybrané restaurace a objednávala si několikachodové menu, popíjela s největší smetánkou a posmívala se jiným. Sama přitom byla v očích občanů chodícím vtipem.

Gottwald pil a manželce se moc nevěnoval. Na sklonku života se alkohol stal rutinní záležitostí a důvodem zhoršení už tak chatrného zdraví. V roce 1953 umírá a Marta zůstává sama. Společenské postavení vyprchalo a pravda o manželovi se konečně vydrala do jejího vědomí. O rok později umírá, pravděpodobně na rakovinu vaječníků, ačkoliv se mnoho historiků domnívá, že smrt způsobila rakovina štítné žlázy. Ta mimo jiné stála za její stále zvyšující se váhou.