Marta Gottwaldová je i po sedmdesáti letech od své smrti stále fenoménem, na který pravděpodobně nikdy nezapomeneme. I když její působení na Hradě známe už jen z vyprávění a útržkovitých záznamů, jedno je jisté – tahle dáma mohla být kýmkoliv jiným, jen ne významnou osobností, jakou zkrátka první dámy mají být.
Ani krásná ani chytrá
Nebyla nijak výrazně krásná, za což z valné části nemohla, ale nebyla ani vzdělaná a dokonce ani netoužila cokoliv z toho napravit. Její povaha a možnosti byly zkrátka docela jiné, než jaké bychom o skutečné prezidentovy manželky očekávali.
Na druhou stranu stála po boku muže, který holdoval kartám a alkoholu a jehož dotala na vrchol urputná touha po kariéře a průprava od soudruhů v Sovětském svazu. Co bychom tedy vlastně mohli chtít?
Chudé nemanželské dítě
První dáma poválečné republiky, manželka prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda to neměla v životě jednoduché, to ji musíme přiznat. Malá Marie, jak byla pokřtěna, se narodila jako nemanželské dítě v posledním roce devatenáctého století a její dětství tedy rozhodně nebylo nijak bohaté.
To jí ostatně později spojilo také s jejím manželem, který na tom byl stejně. Marie, kterou známe později jako Martu, se učila číšnicí, ale brzy usoudila, že to pro ni nebude to pravé, a tak se nechala zaměstnat jako služka.
Služka a voják
A jako služku ji také poznal tehdejší armádní poddůstojník Klement. Zda to byla láska na první pohled, náklonnost nebo zkrátka jen využitá příležitost se asi nedozvíme, každopádně jasné je, že se po poměrně krátké době páru narodila dcera Marta. Páru? Vlastně i to bylo trochu jinak.
Zatímco bychom se mohli domnívat, že dva lidé z neúpné rodiny nabídnou svému potomku to nejlepší zázemí, Klement Gottwald se ke své povinnosti postavil jinak. Nechal obě Marty napospas svému osudu a věnoval se kariéře. Žena s dítětem by mu překážela.
Později se ale situace přece jen změnila a v roce 1928 došlo skutečně na svatbu. Z Marty Holubové se stala paní Gottwaldová a její manžel pomalu přes všechny problémy a nebezpečí stoupal na revolucionářském i stranickém žebříčku vzhůru. Všechno po mnoha dalších událostech vyvrcholilo jeho volbou do prezidentského křesla v roce 1946.
První milostivá paní Marta
Z Marty, která ze všeho nejraději hrála karty, starala se o rodinu a podporovala svého manžela v jeho revolucionářské a stranické kariéře, se ze dne na den stala žena, která měla být symbolem elegance, vybraného chování a důstojnosti. Měla nahradit Hanu Benešovou.
Rozměrově výrazná nevzdělaná Marta s podivným, často až buranským chováním, bez velkých zkušeností a vkusu, se ale mohla jen těžko byť jen přiblížit noblesní paní Haně. Marta Gottwaldová zkrátka nikdy nedokázala překročit práh, který by z posluhovačky udělal skutečnou dámu.
Na druhou stranu se jí ale tahle role líbila a dokázala si ji k hrůze ostatních užívat. Už jen to, že si na cestě k lepším zítřkům, kde si všichni měli být rovni, nechala místo soudružko říkat milostivá paní, budilo nejen v Gottwaldových kruzích velkou nelibost.
Navíc milovala dárky a luxusní věci, byla i přes svoji korpulentní postavu ochotná oblékat se do kožichů, které si nikdy dříve nemohla dovolit, nechávala si šít u vyhlášené Hany Podolské podobné modely, jaké nosila její štíhlá předchůdkyně. Jak to mohlo asi dopadnout, když bylo potřeba střihy zvětšovat téměř na dvojnásobek?
Ostuda manžela i národa
Marta Gottwaldová zkrátka svému manželovi nedělala dobrou službu. O politiku se nezajímala, kultuře ani historii nerozuměla, knihy nečetla, o společenském chování toho moc nevěděla.
Bavila se hlučně i při těch nejnevhodnějších příležitostech a soudruzi často jen otáčely oči, když něco pronesla. Prezident na ni byl ale i přesto doslova závislý. Vlastně od své ženy chtěl něco jiného, než reprezentaci, ve které ostatně sám často zaostával. Chtěl mít doma zázemí, klid a domácnost, kam se mohl vracet. A to mu Marta, která by přes všechny výtky k jejímu veřejnému vystupování pro rodinu udělala cokoliv.
Dokonce se snažila udržet manžela, který stále více propadal alkoholu, alespoň částečně ve střízlivém stavu. Nebylo to jednoduché a byl to marný boj, který ale vedla až do konce.
Konec prezidenta i první dámy
Když v roce 1953 zemřel nejprve Stalin, velký vzor našich komunistů v čele s manželem Marty Gottwaldové, zbývalo už i československému prezidentu jen několik posledních dní. Odešel devět dní po sovětském vůdci a ani Marta tyhle dva muže nepřežila o moc déle, zemřela přibližně sedm měsíců po svém muži.
Nebyla to dobrá první dáma, ale mohla být lepší? Na vrchol se dostala vlastně omylem, její inteligence jí patrně nedovolovala větší rozhled a povaha se zase nesnesla s nutnou noblesou. Mohla být dobrou hospodyní, ale nikdy nemohla být důstojnou nástupkyní Hany Benešové a historie si ji tak bude také navždy pamatovat.