Mary známe ze skvělého románu Poslední Mohykán, který se dočkal i filmového zpracování. Přestože známe příběh o Čingačgúkovi a jeho ušlechtilých spolubojovnících, kteří pronásledují únosce dcer plukovníka Monroa, jen málokdo ví, že se příběh odehrává na reálném základě.

Jemina – tři dny v zajetí

A nejedná se jen o jeden příběh, podobných situací se stalo mnoho.

Prvním příkladem je únos Jeminy Boonové z roku 1776, kdy dceru Daniela Boona, proslulého hraničáře z Kentucky, unesla spolu se dvěma dalšími dívkami skupinka Šošonů a Čerokíjů. Jejich plán byl však zhatěn již po třech dnech. Tehdy jej Boon dopadl, dva indiány přitom smrtelně zranil a zbylí únosci utekli. Jemina tak Boonová strávila v indiánském zajetí pouhé tři dny.

Mary Rowlandsonová

Jiné ženy ale neměly takové štěstí a strávily v rukou únosců měsíce, roky, nebo i celý život. Únosy žen a dětí byly totiž pro indiány prostředkem k navýšení vlastní populace. Stejný osud potkal i Mary Rowlandsonovou v období tzv. války krále Filipa. Jednalo se o válku o území, lépe řečeno zabírání půdy a odlišné vnímání jejího vlastnictví mezi původními obyvateli a nově příchozími.

V krvavé válce zahynulo mnoho kolonistů a byla zničena či poškozena řada anglických osad.

10. února 1676 zaútočila skupina indiánů na městečko Lancaster v Massachusetts. Mezi přepadenými byla i Mary Rowlandsonová (1637–1711), manželka reverenda Josepha Rowlandsona, který byl momentálně mimo domov. Mary se i přes velmi obtížnou situaci, kdy byla svědkem mnoha vražd svých blízkých, podařilo přežít jako jedné z 24 osob.

Těžké práce a jen krůček od smrti

Indiáni z kmene Narragansettů si „zajatce“ rozdělili a vyrazili pryč z vypleněné osady. Při devíti dnech těžkého pochodu hlubokým sněhem zahynula Maryina zraněná dceruška. Mary se však stále držela a byla později prodána do otroctví náčelníkovi Quannopinovi, který ji využíval jako služku a nosičku nákladu. Její dvě děti však stále žily.

Mary si prošla doslova peklem, byla bita a ponižována, využívána na těžké práce a trpěla hladem. To vše obklopena „pohany“. Přitom Mary sama byla oddanou puritánkou, což jí ve střetu s jinou kulturou způsobilo jen řadu dalších problémů.

Mary se však v zajetí setkala i s náčelníkem Metacometem, který ji nakonec slíbil, že ji za výkupné propustí. Shromáždit však vše, co požadoval - 20 liber, kabáty, půl bušle (něco přes 17 litrů) kukuřice a nějaký tabák - trvalo však týdny, takže Mary Rowlandsonová prožila v indiánském zajetí necelé tři měsíce.

Nakonec však byla propuštěna a hladová, zubožená a pouze se dvěma dětmi se vrátila do svého života. I přes všechny hrozby, co vše se mezitím stalo s jejím mužem a rodinou, se Mary setkala se svými blízkými. Svůj příběh sepsala a v roce 1682 i publikovala. Kniha se stala bestsellerem, prvním v americké historii.

Zdroje:

www.stoplusjednicka.cz

www.britannica.com

svet-zen.blogspot.com