Jak se chovali indiáni k bělošským zajatkyním: Mary Rovladson tu krutost zažila

Indiáni se snažili rozšířit své kmeny i o zajatce

Indiáni se snažili rozšířit své kmeny i o zajatce

Foto: Autor: CHOTE BKK / Shutterstock

Známe to většinou jen z oblíbených dobrodružných románů, kdy hltáme osudy dívek, jež byly uneseny nějakým domorodým kmenem. Baví náš číst o divoších a neznámých zvyklostech. Jedno je ale umělecké ztvárnění, druhá ja potom zkušenost „na vlastní kůži“. Mary Rowlandson strávila tři měsíce v rukách divochů, v indiánském zajetí.

Mary známe ze skvělého románu Poslední Mohykán, který se dočkal i filmového zpracování. Přestože známe příběh o Čingačgúkovi a jeho ušlechtilých spolubojovnících, kteří pronásledují únosce dcer plukovníka Monroa, jen málokdo ví, že se příběh odehrává na reálném základě.

Válka Krále Filipa, Únos Mary Rowlandson, 1675Válka Krále Filipa, Únos Mary Rowlandson, 1675Zdroj: Profimedia

Jemina – tři dny v zajetí

A nejedná se jen o jeden příběh, podobných situací se stalo mnoho.

Prvním příkladem je únos Jeminy Boonové z roku 1776, kdy dceru Daniela Boona, proslulého hraničáře z Kentucky, unesla spolu se dvěma dalšími dívkami skupinka Šošonů a Čerokíjů. Jejich plán byl však zhatěn již po třech dnech. Tehdy jej Boon dopadl, dva indiány přitom smrtelně zranil a zbylí únosci utekli. Jemina tak Boonová strávila v indiánském zajetí pouhé tři dny. 

Únosy žen divochy nebyly ničím ojedinělýmÚnosy žen divochy nebyly ničím ojedinělýmZdroj: Autor: EvgeniiAnd / Shutterstock

Mary Rowlandsonová

Jiné ženy ale neměly takové štěstí a strávily v rukou únosců měsíce, roky, nebo i celý život. Únosy žen a dětí byly totiž pro indiány prostředkem k navýšení vlastní populace. Stejný osud potkal i Mary Rowlandsonovou v období tzv. války krále Filipa. Jednalo se o válku o území, lépe řečeno zabírání půdy a odlišné vnímání jejího vlastnictví mezi původními obyvateli a nově příchozími.

V krvavé válce zahynulo mnoho kolonistů a byla zničena či poškozena řada anglických osad.

10. února 1676 zaútočila skupina indiánů na městečko Lancaster v Massachusetts. Mezi přepadenými byla i Mary Rowlandsonová (1637–1711), manželka reverenda Josepha Rowlandsona, který byl momentálně mimo domov. Mary se i přes velmi obtížnou situaci, kdy byla svědkem mnoha vražd svých blízkých, podařilo přežít jako jedné z 24 osob.

Ostrov byl známý původně pod jménem Euplea (ochránce bezpečné navigace) a stál na něm malý chrám postavený na počest bohyně Venuše

"Prokletý" ostrov La Gaiola: Obyvatele tohoto ostrova potkal strašný osud

Těžké práce a jen krůček od smrti

Indiáni z kmene Narragansettů si „zajatce“ rozdělili a vyrazili pryč z vypleněné osady. Při devíti dnech těžkého pochodu hlubokým sněhem zahynula Maryina zraněná dceruška. Mary se však stále držela a byla později prodána do otroctví náčelníkovi Quannopinovi, který ji využíval jako služku a nosičku nákladu. Její dvě děti však stále žily.

Mary si prošla doslova peklem, byla bita a ponižována, využívána na těžké práce a trpěla hladem. To vše obklopena „pohany“. Přitom Mary sama byla oddanou puritánkou, což jí ve střetu s jinou kulturou způsobilo jen řadu dalších problémů. 

Americký indiánAmerický indiánZdroj: Autor: CHOTE BKK / Shutterstock

Mary se však v zajetí setkala i s náčelníkem Metacometem, který ji nakonec slíbil, že ji za výkupné propustí. Shromáždit však vše, co požadoval - 20 liber, kabáty, půl bušle (něco přes 17 litrů) kukuřice a nějaký tabák - trvalo však týdny, takže Mary Rowlandsonová prožila v indiánském zajetí necelé tři měsíce.

Nakonec však byla propuštěna a hladová, zubožená a pouze se dvěma dětmi se vrátila do svého života. I přes všechny hrozby, co vše se mezitím stalo s jejím mužem a rodinou, se Mary setkala se svými blízkými. Svůj příběh sepsala a v roce 1682 i publikovala. Kniha se stala bestsellerem, prvním v americké historii.

Zdroje:

www.stoplusjednicka.cz

www.britannica.com

svet-zen.blogspot.com

Akční letáky