Distomo: Nejchladnokrevnější masakr civilního obyvatelstva druhé světové války

24. listopad 2019 četba na 3 minuty
Distomo, 10. června 1944.

Distomo, 10. června 1944.

Foto: profimedia

Chodili od domu k domu a zabili každého, kdo jim otevřel dveře. Těhotné ženy probodávali bajonety a nešetřili ani děti. Největší masakr za druhé světové války na území Řecka proběhl 10. června 1944. Občané se s Německem soudí dodnes.

Den 10. června byl během druhé světové války prokletým: Stejného data Němci vyvraždili francouzskou vesničku Oradour-sur-Glane, a 10. června 1942 vyhladili Lidice. Jen o pár dní dřív, 3. června 1944, se podobná situace opakovala v litevské Pirčiupiai.

Pomsta na nevinných


Masakr proběhl v malé řecké vesničce Distomo poblíž Delf. Řečtí partyzáni ozbrojení kulomety a granátomety měli přepadnout vojáky druhého oddílu čtvrté SS divize pancéřových granátníků a několik nacistů zabít. Velitel oddílu SS-Hauptsturmführer Fritz Lautenbach se ukryl ve zmíněné obci a čekal, až partyzáni odjedou. Namísto odvety na útočnících se jí dopustil na nic netušících obyvatelích.


Přepadové jednotky SS divize začaly obcházet domy, zaklepaly na dveře a čekaly. Pokud jim někdo otevřel, vojáci ho okamžitě zabili, vstoupili do domu a zlikvidovali celou domácnost. Když se civilisté rozhodli neotevřít, vojáci vyrazili dveře a obyvatele domu zastřelili.

Přeživší hrůzné události tvrdí, že k vraždění občanů nacisté používali různé techniky. Ženy, i ty těhotné, napíchli na bajonet a nechali v bolestech vykrvácet. Spící batolata zastřelili v posteli. Nešetřili ani staré občany. Po masovém vyvraždění téměř všechny domy zapálili nebo vybombardovali. Nepřežilo 214 osob. 


Za zločin nebyl nikdo potrestán. Velitel divize SS-Hauptsturmführer Fritz Lautenbach u soudu doznal, že se nedržel jasně daných rozkazů, což by neovlivněný německý tribunál mohl brát jako porušení válečných zákonů a Lautenbacha odsoudit k smrti. To se bohužel nestalo, soud odůvodnil rozhodnutí vyvraždit celou ves jako obavu o bezpečí velitelových mužů a zprostili ho jakékoliv viny.

Válečné reparace


Přeživší na masakr ale nezapomněli a začali se soudit s Německem. Roku 1997 řecký soud rozhodl, že oběti odškodní 28 miliony eur. S rozhodnutím soudu ovšem nesouhlasil řecký ministr a oběti se peněz nedočkaly. Případ se dál táhl do roku 2008, kdy italský soud rozhodl, že obětem masakru v Distomu věnuje jako odškodné italskou vilu u jezera Como, jež v té době patřila německé neziskové organizaci.

Proti rozhodnutí se odvolalo samotné Německo a jako odůvodnění uvedlo, že italský soud měl podle práva svrchované imunity odškodnění zamítnout. Soud tak v roce 2012 učinil. O dva roky později se ale Ústavní soud v Itálii znovu ozval a upozornil, že se svrchovaná imunita nevztahuje na válečné zločiny. Proces tak pokračuje do dnešního dne. Oběti stále nemají vyhráno, s každým dalším soudním sporem jsou však blíž k vítězství.

Akční letáky