Tento myšlenkový postup, jehož cílem je filozoficky zdůvodnit víru ve Stvořitele tím, že se dokáže jeho existence, si našel řadu příznivců i kritiků. Stal se zároveň základem evropského myšlení o Bohu.
Rakousko-americký matematik a jeden z nejvýznamnějších logiků všech dob Kurt Gödel šel však ještě dál. Jako silně věřící křesťan byl přesvědčen, že idea posmrtného života a existence „něčeho nad námi" nebyla nikdy vědecky vyvrácena. Proto se rozhodl, že sestaví rovnici, jež by bytí Hospodina matematicky dokázala.
Matematická rovnice a Bůh
Ontologický důkaz v podání brněnského rodáka stojí na pěti axiomech. První předpoklad definuje pozitivní vlastnost, kterou by měla vyšší moc mít a její protiklady. Druhé pravidlo vychází z toho, že každá vlastnost, byť je jen trochu pozitivní, je pozitivní. Třetí axiom upozorňuje, že Bůj je sám o sobě definicí dobra. Čtvrtý a pátý předpoklad je, že pozitivní vlastnosti se neztrácejí a existence je jejich součástí.
Komplikovanou rovnici, nad níž Gödel strávil třicet let, se rozhodl prověřit Christoph Benzmueller z Berlínské Svobodné Univerzity a Brun Woltzenlogel Paleo z Vídeňské Technické Univerzity. Jejich primárním cílem nebylo přímo dokázat existenci Boha, ale spíše předvést sílu počítačů.
„Ukázala se vědcova genialita," píše Benzmueller ve své studii. (Zdroj: www.arxiv.org) „Během několika minut jsme zjistili, že Gödelův důkaz je matematicky korektní. Kritická diskuze a filozofování stále stojí na lidské zodpovědnosti, ale programy mohou argumenty zkontrolovat."
Kritika Gödela
I přesto, že Gödelovy logické závěry jsou správné, řada vědců s nimi nesouhlasí. Hlavním problémem je rozdělení vlastností Boha na negativní a pozitivní. Matematik zároveň tyto pojmy nikde nedefinoval. Pouze s nimi pracuje.
Jak také ukázaly další experimenty, rovnice dokazuje existenci více než 700 božských entit, které se svou podstatou liší.
Zdroj:
www.christnet.eu, www.spektrum.de, www.plato.stanford.edu, www.scientificamerican.com
