Psal se rok 1867. Lovci pročesávali džungli v indickém státu Uttarpradéš, když najednou došli na mýtinu, které dominovala skála s velkou hlubokou puklinou. Před ní leželo tmavé tělo. Muži byli přesvědčeni, že jde o osamělého vlka, jež by mohl být snadnou kořistí. Když se ale k tvorovi přiblížili, zjistili, že místo šelmy spí na zemi vyhublý, asi šestiletý kluk.

Mauglí - skutečný život

Probuzený chlapec s lovci nekomunikoval a tvářil se vyděšeně. Rozhodli se ho vzít do civilizace. Odvedli ho do sirotčince, kde se ho ujali křesťanští misionáři. Klučina nerozumněl lidské řeči ani posunkům, jméno očividně neměl. Začali mu proto říkat podle dne, kdy ho našli. Dina Sanichar – dítě soboty.

Dina se nedokázal přizpůsobit lidským zvyklostem. Chodil stále po čtyřech, když se potřeboval vyjádřit, vrčel nebo vyl. Zpočátku jedl jen syrové maso. „Než něco sní, tak to očichá. Když mu to nevoní, jednoduše to zahodí," napsal si do deníku ředitel zařízení otec Erhardt. Podle něj byl hoch nepochybně imbecilní. Vykazoval však známky rozumu.

Postupem času se Dina naučil chodit po dvou a rozuměl lidské řeči a gestikulaci. Sám si však nedokázal pořádně zapnout košili a obléknout si kalhoty. Ještě dlouho po příchodu do ústavu ve volném čase ohlodával kosti a vydával zvířecí zvuky. S vrstevníky se nekamarádil.

Vlčí chlapec

Vyjímku tvořil další vlčí chlapec, který se do sirotčince dostal několik let po příchodu Diny. Podle otce Erharda se mezi chlapci vytvořil vzácný vztah. Rozuměli si i beze slov a starší dokonce naučil mladšího pít z hrnečku.

V ústavu žil Dina až do roku 1895. I přesto, že se nenaučil běžným lidským činnostem, od misionářů převzal zlozyk kouření. Cigarety mu tak chutnaly, že je téměž nedával od úst. Zemřel na tuberkulózu. Dodnes zůstává záhadou, jak jeho výchova vlčí smečkou vypadala.

Zdroj: Youtube

Ačkoli se může zdát, že příběh, který inspiroval Rudyarda Kiplinga, je ojedinělý, není tomu tak. Divoké děti se objevovaly napříč staletími. Byly vychovávány nejenom vlky, ale také například ovcemi, kozami, psy, primáty a dokonce i pštrosy.

Zdroj:

www.vedazive.cz, www.en.wikipedia.org