Zdroj: By Superewer / CREATIVE COMMONS / C00, Public domain, https://creativecommons.org/publicdomain/
Maus: Obří zabijácké monstrum mělo Hitlerovi vyhrát válku. Porsche udělal chybu
V lednu roku 1944 už nacistům teklo do bot a uvědomovali si to i řadoví němečtí vojáci. Spoléhalo se na vývoj zázračné zbraně, která by dokázala vývoj války na poslední chvíli zvrátit. Jedním z kandidátů na záchranu hitlerovského Německa byl obrovitý tank Maus.
Plány na výrobu supertěžkého obrněného vozu nakreslil inženýr Ferdinand Porsche už v roce 1942. Tank byl vyvíjen pod pracovním názvem Mamut a snad jen v žertu jeho finální podoba dostala jméno Maus, tedy Myš. Kolos o hmotnosti 188,8 tun byl totiž tím nejtěžším tankem, který byl kdy v historii vyroben. Průměrné tanky své doby vážily třikrát méně.
Pohyblivý bunkr
Porsche stroj navrhl se záměrem vytvořit nezničitelný pojízdný bunkr, který by odolal každému dělu. Maus ve finále tento účel splňoval; na nejcitlivějších místech ho chránil pancíř o síle až 240 mm, což by běžné dělo neprorazilo.
Palčivou otázkou ale bylo, jak dostat takového obra do pohybu. Dieselový motor o výkonu 1200 koní byl propojen s generátorem elektřiny, která proudila do elektromotorů. Přesto Maus na dálnici dosáhl rychlosti pouhých 13-15 km/h, zatímco v terénu se belhal rychlostí svižné lidské chůze.
Řidiči si při zkušebních jízdách na druhé straně pochvalovali snadné ovládání a větší pohodlí v porovnání s jinými typy tanků. Porsche se v projektu nezapřel... Ovšem pro praktické využití v bojích obrněnému vozu chyběla flexibilita. Pokud by se stroj porouchal, nikdo by s ním nehnul; musel by se opravit na místě nebo rovnou zničit, aby nepadl do rukou nepřátel.
Nacisté měli velké oči
Mausovu hmotnost by navíc nevydržela většina evropských mostů, které se propadaly i pod tíhou mnohem lehčích tanků. Stroj byl proto vyvinut jako obojživelník, schopný přebrodit řeku o hloubce 8 metrů. K jeho základní výbavě patřil kanon ráže 128 mm a kulomet MG34. Ministr zbrojního průmyslu Albert Speer byl s projektem stejně jako Hitler spokojen a plánoval vyrobit 152 kusů.
Německo se ale v té době už potýkalo se žalostným nedostatkem materiálu, a tak nakonec z továrny vyjely jen dva funkční prototypy. Do bojů už nestihly zasáhnout a nejspíš by beztak nic nezmohly - jeden stroj se porouchal už na cestě k obraně Berlína a druhý vyhodili do povětší sami Němci, aby se ho nezmocnili Rudoarmějci. Zázraky tedy Maus neuměl. Coby perlička dějin válečného zbrojení však vzbuzuje zájem dodnes.
Zdroje: www.warhistoryonline.com, news.yahoo.com, en.wikipedia.org
