Mayové se pyšnili bohatými matematickými i astronomickými znalostmi a zanechali za sebou pozoruhodné architektonické skvosty. Jsou proto považováni za jednu z nejvyspělejších civilizací. I přesto, že se odborníkům již podařilo rozluštit jejich písmo, stále jsou zahaleni rouškou tajemství. Na nejpalčivější otázku, co způsobilo jejich zánik, se snažil odpovědět mezinárodní tým odborníků v čele s profesorem geografie Timothy Beachem.
„Předchozí studie ukázaly, že pokročilá městská a venkovská infrastruktura Mayů změnila ekosystém pralesů,” vysvětluje vědec. „Náš výzkum pomocí technologie lidar, která je založena na skenování zemského povrchu laserem, ale ukazuje, že zásah do přírody byl mnohem rozsáhlejší. A s největší pravděpodobností způsobil kolaps civilizace.”
Smrtící mokřady
Počátek konce se začal psát před 3000 lety, kdy se měnilo klima planety a stoupala hladina moří. Před 1200 lety již Mayové čelili smrtícímu suchu. Na to reagovali přeměnou pralesů na komplexy mokřadních polí a hloubením kanálů. 3D skenování odhalilo, že systém bažin Birds of Paradise je pětkrát větší, než se předpokládalo.
Snaha o záchranu byla z krátkodobého hlediska účinná. Civilizace prosperovala. Vypalování pralesů a rozšiřování bažin ale způsobilo největší předmoderní nárůst oxidu uhličitého a metanu v atmosféře.
„Metan vzniká přirozeným rozkladem organických látek v mokřadech a je vedlejším produktem trávení přežvýkavců,” říká ředitel Národního úřadu pro oceán a atmosféru Rick Spinrad. „Při zadržování tepla je asi 25krát účinnější než oxid uhličitý. Zároveň přispívá k tvorbě přízemního ozonu, hlavní složce smogu.”
Mayové a zánik civilizace
Čím více mokřadů bylo budováno, tím více se naše planeta oteplovala. „Byl to začarovaný kruh. Mayové si nevědomky řezali větev, na které seděli,” říká Beach. „
Až nyní začínáme chápat celý lidský otisk antropocénu v tropických pralesích.”
Profesorův výzkum nekončí. „Předpokládám, že stopa mayských bahnišť by mohla být ještě větší. Díky moderní orbě a odvodňování je ale méně rozeznatelná. Doufám, že jejich odhalení pomůže odpovědět na otázky, jak konkrétně člověk ovlivňuje prostředí kolem sebe a jakým způsobem se dá nárůst skleníkových plynů snížit.”
Zdroj:
www.ct24.ceskatelevize.cz, www.news.utexas.edu, www.nypost.com
