Dlouho odborníci přemýšleli, co hlavní město Mayů na poloostrově Yucatan postihlo. Vykopávky, provedené v 50. a v 90. letech 20. století prozrazovaly, že zdejší osadníci žili v relativním míru. Jelikož jím procházela řada obchodních stezek, dá se předpokládat, že většina těch, kteří zde hospodařili, neměli do kapsy hluboko. Bohatství metropole naznačovala i propracovaná architektura a pozůstatky uměleckých děl. Nikdo proto netušil, proč její sláva zanikla a nepřetrvala do dnešních časů.
Mezi lety 2001 až 2009, během nichž archeologický tým pod vedením Dr. Marilyna Massona ze State University New York v Albany prováděl rozsáhlý průzkum lokality, však přišel šok. Odborníci odhalili nejen spálené domy a rozbité nádoby, ale také masové hroby přímo v centru hlavního náměstí. V nich byla uložená těla pokrytá popelem, jež měla v hrudi nebo v pánvi zapíchnuté pazourkové nože. Další byla znetvořena. S největší pravděpodobností tak šlo o rituální oběti. Z jakého důvodu si obyvatelé Mayapanu chtěli naklonit přízeň bohů, že byli ochotní zabít členy svých rodin?
Zánik města Maypan
Na tuto otázku se rozhodl odpovědět mezinárodní tým odborníků sestavením podrobné studie, mapující archeologická, historická a paleoklimatická data metropole. Ta dali do souvislosti s politickými změnami. „Několik zdrojů naznačovalo, že mezi lety 1400 až 1450 našeho letopočtu se výrazně zvýšil počet občanských nepokojů. Zajímalo nás, z jakého důvodu,” píší vědci ve své studii publikované v časopise Nature Communications.
Historické prameny a archeologické vykopávky prozrazují, že Mayapan nejvíce prosperoval během pozdního postklasického období od 13. století do 40. let 14. století. V té době městská populace čítala 15 000 až 17 000 lidí. Toto číslo však začalo náhle klesat. „Objevili jsme korelaci mezi obdobími s vyšším počtem srážek a zvýšeným počtem obyvatel a mezi následným poklesem srážek a zvýšeným množstvím pozůstatků, které nesly známky traumatického poranění,” píší badatelé.
Podle nich je to důkazem, že Mayové bojovali s nedostatkem vody a hladomorem. Ten způsobil občanské nepokoje, jež pravděpodobně vyvrcholily vraždou rodinným příslušníků Cocomů, což byla místní vládnoucí dynastie. Jejich pozůstatky byly objevené v jednom z masových hrobů.
Všechno zlé je pro něco dobré
„Jenže lidské oběti srážky nepřivolaly. Přeživší se tak rozhodli, že oblast opustí,” říkají vědci. Přesun obyvatel do jiných částí poloostrova Yucatan, včetně prosperujících pobřežních měst a politicky nezávislých osad, pomohl mayské kultuře dále vzkvétat.
„Archeologické a historické záznamy jasně ukazují, jak klimatické změny mohou rychle vyvinout tlak i na ty nejuznávanější a prosperující civilizace,” píší badatelé. Upozorňují však, že reakce na environmentální krize, jako je sucho, jsou zjevně složité a liší se podle regionu a podle období.
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.interez.sk, www.sciencealert.com
