Byl říjen roku 1965, kdy byl u druhého hlavního akvaduktu přehrady řeky Zhang v Jingzhou, prováděn archeologický průzkum. Pro vědce byl více než úspěšný. 

Během pouhých tří měsíců bylo odhaleno přes padesát starověkých hrobek a kolem 2000 artefaktů. Žádný z nich ale odborníkům nevyrazil dech natolik, jako 64 centimetrů dlouhá zbraň.

Byla objevena vedle lidské kostry ve vodou poškozené rakvi. Nikdo proto nepředpokládal, že by pod hladinou přežila bez újmy. Když ji ale vytáhli z dřevěné pochvy, nezůstal po ní jen černý prach. Naopak.

Čepel byla vyleštěná a zcela bez rzi, jako kdyby byla do hrobu vložena teprve včera. Zároveň byla stále ostrá. Nikdo tento fakt nechápal. Stal se zázrak, nebo byl meč kouzelný?

Zdroj: Youtube

Jeho stav byl ještě působivější, když byl datován do období mezi lety 771 až 403 př.n.l. To znamenalo, že byl starý asi 2500 let.

Meč Goujian

Zbraň patří mezi špičkové výrobky. Není divu. Podle starověkého textu, který je na jedné straně čepele vyrytý, byl zhotoven pro panovníka království Yue. 

Důkladná analýza písma odhalila, že jeho vlastníkem byl s největší pravděpodobností Goujian, jenž se v době strádání proslavil tím, že se stravoval stejně jako jeho poddaní.

Meč má včetně jílce 64 centimetrů a váží 875 gramů. Kromě opakujícího se tmavého kosočtvercového vzoru na obou stranách čepele je ozdoben modrými krystaly a tyrkysem. Rukojeť byla ovázána hedvábím a hlavice je složená z jedenácti soustředných kruhů.

Záhadný meč

Podle odborníků byla zbraň zhotovena špičkovým řemeslníkem. Zbývalo však odpovědět na otázku, jak je možné, že na sobě neměla ani centimetr rzi a byla stále ostrá.

Vědci z Fudan Univerzity a Čínské akademie věd se proto rozhodli, že ji podrobí chemické analýze. Zjistili, že tělo čepele je vyrobeno převážně z mědi, hrany mají větší obsah cínu, takže jsou tvrdší a schopné udržet nabroušení, a tmavý vzor obsahuje síru, čímž se snižuje doba koroze.

Pochva, v níž byl meč zasunut, ošetřená černým lakem, navíc fungovala jako vzduchotěsná komora. 

Zdroj: Youtube

Meč se tak stal symbolem nezdolného ducha čínského lidu, odolnosti a síly. V roce 1994 proto celý národ zažil šok, když ho během výstavy v Singapuru jeden z pracovníků poškodil natolik, že se na něm objevila prasklina o délce sedm milimetrů. Od té doby patří mezi památky, které je zakázáno vystavovat v zahraničí.

Zdroje: www.mymodernmet.com, www.en.wikipedia.org, www.atlasobscura.com