Zdroj: Profimedia.CZ
Záhada vikinského meče Ulfberht: Technologie výroby předběhla dobu o 800 let
Značky, které jsou zárukou kvality, se hrdě na své výrobky podepisují. Kupodivu tak činily už před 1000 lety. Pokud jste vlastnili meč s nápisem ULFBERHT, mohli jste si být jistí, že za pasem nosíte to nejlepší, co tehdejší trh nabízel. Kvalita kovu některých těchto mečů se vyrovnala té moderní. A vědci nechápou, jak se to tehdejším mistrům podařilo.
Do dnešního dne bylo v Evropě nalezeno celkem 171 mečů, které zdobí inskripce "+VLFBERH+T" nebo "+VLFBERHT+", přičemž "V" se dnes přepisuje jako "U". Ačkoli se valná většina z nich našla v hrobech Vikingů, jejich původ se zdá být spíše franský. Ulfberht je totiž franské mužské jméno a mohlo patřit kováři, který je začal vyrábět jako první. Jejich kvalita byla natolik ohromující, že se z jména výrobce znala vyhledávaná značka. Na trhu vydržela více než 200 let. Není ale známo, zda všechny meče s tímto označením pocházely z jediné rodinné dílny, nebo byly vyráběny napříč Evropou ve snaze kvalitu známé firmy napodobit.
Jisté však je, že přelomové technologie bylo využito jen v případě některých z nich. Na těchto exemplářích je zvláštní především čistota kovu. Meče jsou navíc lehké a mají ohebné čepele, které zůstávají ostré jako břitva, jen tak se v něčem nezaseknou a ani se nezlomí. Mezi lety 800 a 1000, kdy byly vyrobeny, musely působit jako nadpřirozené.
Zdroj: By Martin Kraft / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/
Dnešní kovář by se pěkně zapotil
Podle moderního kováře Richarda Furrera z Wisconsinu je téměř nemožné, aby tohoto výsledku jeho dávní kolegové dosáhli klasickou středověkou technikou. Nečistoty se ze železa tehdy po zahřátí rudy ručně vytloukaly, zatímco dnes se odstraňují vysokým žárem o teplotě okolo 1600°C. Takové teploty podle odborníků středověké pece nemohly dosáhnout - potřebná technologie se vyvinula až během průmyslové revoluce v 18. a 19. století. A přesto se starým kovářským mistrům podařilo docílit mimořádně kvalitní lehké oceli, jakou by dnešní člověk ručně sotva vyrobil.
Kovář Furrer se o to nicméně ze zvědavosti pokusil a po mnoha dnech dřiny dosáhl jakžtakž uspokojivého výsledku. "Byla to nejsložitější věc, do které jsem se kdy pustil," přiznal řemeslník. "Sebemenší chyba mohla meč kdykoli proměnit v kus šrotu. Když jsem konečně skončil, cítil jsem spíš úlevu než nadšení."
O záhadě "značkových" mečů středověku pojednává anglické video:
Hroby se hledají lépe než meče
Byli středověcí mistři šikovnější, nebo měli k dispozici technologii, která poté zase upadla v zapomnění? Vědci s odpovědí váhají. Zato mohou aspoň vysvětlit, proč jsou meče typu Ulfberht nacházeny hlavně u Vikingů, ačkoli zřejmě pocházejí z Franské říše. Roli v tomto případě hraje náboženství a s ním spojený způsob pohřbů. Vikingové přijali křesťanství mnohem později než Frankové a ještě v 10. století se běžně nechávali pohřbívat se svými cennostmi a zbraněmi, jak tomu velela pohanská tradice. Jinými slovy, meče franských bojovníků se mnohem hůře hledají.
Zda jim Vikingové Ulfberhty uloupili během válečných nájezdů nebo se je naučili vyrábět sami, není jasné. Každopádně ale pamatujte - kdybyste se někdy náhodou ocitli v časové smyčce a přistáli jste v Evropě kolem roku 900, nepořizujte si jen tak obyčejný meč. Žádejte jedině Ulfberht.
