Roztomilé měchýřky
Jako nafouknutý měchýřek se vznáší na hladinách Atlantského, Tichého a Indického oceánu a nechává se unášet proudy a vánky. Bohužel, a v poslední době stále častěji, ji možná díky změnám klimatu zavanou silné větry i do moří u evropských břehů. V roce 2017 jich tisíce zaplavily jižní pobřeží Velké Británie, o dva roky později zaznamenalo nebývale vysoký výskyt Španělsko. Řeč je o Physalia physalis, česky měchýřovce portugalské. Své jméno si nezískala kvůli vodám, které obývá, ale tvaru (i když ho dokáže měnit), protože připomíná portugalskou válečnou fregatu z 18. století. Název může odkazovat i na typické „špičaté“ přilby tehdejších bojovníků. Jednoduše: proto se jí říká „portugalský válečník“ (man o´war).
Měchýřovka portugalská je průhledný živočich s nádechy odstínů modré, přes fialkou až po narůžovělou, kterou si leckdo může splést s medúzou. Její velikost je zhruba deset centimetrů, ale klidně dosáhne centimetrů třiceti. Někdy osamělá, jindy až v tisícových koloniích se povrchu hladiny vznáší díky svým vlastním plynům, které v případě ohrožení dokáže vypustit a potopit se pod hladinu. Po bouři či při přílivu ji moře vyplaví na břeh. V čem spočívá její nebezpečí pro člověka?
Následující video vás seznámí s měchýřovkou podrobněji.
„Portugalský bojovník“
Měchýřovku tvoří čtyři organismy – zooidy, které spolupracují jako jeden na sobě závislý celek. Ten vrchní – s typickým „čírem“, je naplněný plyny a stará se tak o „dopravu“. Nejspodnější zajišťuje rozmnožování. Nás zajímají hlavně ty druhé dva. Mají žahavá „chapadla“, podobně jako medúzy. Jeden má na starosti obranu, ten druhý jimi loví malé rybky a plankton. Jsou dlouhá deset až třiceti metrů. Některé prameny uvádějí dokonce až padesát. Jejich žahnutí je pro kořist smrtelné, pro člověka nesmírně bolestivé, v krajním případě i smrtelné.
Následující video ukazuje, jak měchýřovka loví:
Pokud bychom plavali v moři a viděli na hladině podivný měchýřek, můžeme se mu vyhnout. Zamotat se do jeho chapadel by mohlo být horší než pradávný trest bičováním. I jedno odtržené chapadlo nám může způsobit problém. Chapadla měchýřovky jsou stále plná jedu, i když živočich zemře a jeho tělo vyplaví moře na pláž.
Portugalský bojovník vyplavený na břeh:
První pomoc
Ta úplně první pomoc je přirozeně prevence. Pokud uvidíte na pláži mrtvý, živý či v mořské tůňce uvízlý roztomilý měchýřek, pak se nesnažte prozkoumat ho. Bolest po žahnutí chapadel i mrtvého jedince trvá hodiny a rána se hojí přinejmenším několik dní. Jed se může krevním oběhem dostat do lymfatických uzlin a způsobit velmi nepříjemné reakce, včetně alergických. Je to třeba šok, horečka, arytmie srdce. Citlivější jedinci se neobejdou bez lékařské péče. Je zaznamenán i případ, kdy dovolenkářka ve Španělsku trpěla takovými bolestmi, že strávila týden v nemocnici na sedativech a morfiu.
A pokud byste se přeci jen s chapadlem „portugalského válečníka“ setkali, pak zapomeňte na dávné rady jako ocet či moč. Co nejrychleji odstraňte i ten nejmenší kousek žahavého chapadla a ránu omývejte slanou vodou… A přirozeně, při jakýchkoli komplikacích vyhledejte pomoc.
Zdroje: www.treehugger.com, www.floridamuseum.ufl.edu, oceanservice.noaa.gov
