Zdroj: Shutterstock.com
Na ledové Sibiři našli vědci staré vysoce infekční viry. Snaží se je oživit
Poté, co droboučký vnitrobuněčný cizopasník jménem koronavirus způsobil paseku na celém světě, je nejspíš jen hrstka těch, kterým ze slova virus nenaskočí pupínky. Přivádět k životu viry, které spí někde hluboko pod zemí desítky tisíc let, může snad jen šílený vědec, pomyslí si mnozí. Nicméně to není sci-fi, ale realita a poslední vědci probuzený vir je navíc ještě obřích rozměrů a stále vysoce infekční.
„Jedy“ probuzené k životu
Jen tak na okraj, slovo virus (lidově vir) v latině znamená jed nebo otravná šťáva (Latinsko-český slovník, SPN, 1957). A těchto „jedovatých otravů“ už vědci probudili z hlubokého spánku několik. Například, v roce 2004 američtí vědci oživili virus španělské chřipky, který na konci 2. desetiletí minulého století vzal život milionům lidí na celém světě, proto, aby prozkoumali jeho virulenci, tedy schopnost vyvolat infekci. Francouzští badatelé v roce 2013 probudili k životu Pithovirus sibericum, který byl nalezen v zamrzlé půdě v hloubce asi třicet metrů na Čukotce. O něco později objevili ve věčně zmrzlé půdě na Sibiři dalšího spáče, který se tam zavrtal před 30 000 lety. Dali mu jméno Mollivirus sibericum.
Malinký přesto mega neboli pár odborných údajů
Oba objevené sibiřské viry jsou z mnoha hledisek naprosto odlišné od všech dosud známých, které se na Zemi vyskytují. Pokud jde o skutečnou velikost, jsou dnešní viry malinké. Za „obří“ vir se považuje takový, který je větší, než půl mikronu (mikron / tisícina milimetrů). Velikost viru se také udává v nanometrech (nanometr / miliardtina metru), Mollivirus měří 600 nanometrů a je tak největší ze všech známých virů. Pro srovnání, Covid-19 měří 120-160 nanometrů (0.3 mikronů). I z hlediska počtu genů jsou ty ze Sibiře obři. Běžně jich dnešní viry mají jen pár, tento prastarý mega virus jich má pět set. A co víc, „… šedesát procent jeho genového obsahu se nepodobá ničemu na Zemi,“ řekla francouzská vědkyně Ch. Abergelová, která spolu s J. M. Claveriem virus objevila.
Zdroj: Shutterstock.com
Je lepší svého nepřítele znát…
Už před mollivirem a pithovirem objevili vědci ve stejném vzorku zmrzlé půdy další viry z čeledi pandoravirů. Můžeme říct, no a co, tak objevili. Ale planeta se otepluje a ledovce tají, a oblasti, která tisíce let pokrývá led, rozmrzají. A co víc, pod zamrzlou půdou se nacházejí obrovská ložiska nerostných surovin, ropy, zlata, zemního plynu. Je tedy nasnadě, že se v nich lidé začnou jednou vrtat. Jak tání, tak těžba může pro lidstvo představovat hrozbu. Pod ledem se totiž můžou skrývat další viry, které se nejen považují za vymýcené, jako neštovice, ale i zcela nové, které neznáme, a člověk proti nim nemá imunitu. A ty nejsou mrtvé, jen spí a můžou se probudit k životu. Jak řekla Abergelová, ukázalo se, že spící viry můžou zůstat infekční desítky tisíc let. U žádného ze sibiřských mega virů zatím nebylo prokázáno, že by mohly infikovat člověka nebo zvířata, ale infekčnost musí ukázat teprve testy.
Podle obou kolegů může hlubší výzkum těchto virů pomoci vnést světlo na možná rizika nákazy a pomoci předem nacházet účinnou obranu. Claverie se zároveň domnívá, že by bylo dobré už teď přijmout i ochranná opatření, která by zamezila virům procitnout. Ale na druhou stranu, jak dodala Abergelová, objevené viry můžou prozradit i mnohem víc. „Myslíme si, že tyto obří viry nám pomůžou i pochopit, jak se na Zemi objevil život."
Dle uvedených zdrojů probíhá probouzení virů a jejich zkoumání za nejvyšších bezpečnostních opatření a ochrany zaměstnanců laboratoří.
