Megalodon žil v oceánech přibližně před 23 až 3,6 miliony let, během epoch miocénu a pliocénu a jeho domovem byly všechny oceány s teplou vodou a jídlem, od Severní a Jižní Ameriky, přes Evropu, Afriku a Portoriko až po Japonsko.
Velrybu slupl jako malinu
Zde se spokojeně živil pravděpodobně jen velrybami, jež se vynořily z hlubin oceánu, a nepohrdl ani lachtanem nebo dugongem. V porovnání s dnešním největším žralokem velrybím byl masožravý. Síla kousnutí tohoto giganta byla 11 000 až 18 600 kg a s jeho 40 tunami váhy se jednalo zároveň o jednoho z největších masožravých tvorů, který kdy žil v oceánech. Vorvani dnes dosahují i větších velikostí, ale megalodon byl pravděpodobně mnohem těžší. Největší bílí žraloci, které dnes můžeme v oceánech vidět, jsou 7 metrů dlouzí a váží 3,5 tuny. Ve srovnání s nimi je megalodon 3krát větší a 20krát těžší.
Fosilie podaly své svědectví
Fosilizace kostí obecně je velmi složitý proces, při němž se například chrupavčité struktury nefosilizují vůbec. Hranoly chrupavky jsou navzájem spojeny organickými vlákny, která se smrtí žraloka rozpadnou a za pár týdnů nato se rozpadne a zmizí i chrupavka. Kostra žraloka, stejně jako megalodona, byla tvořena převážně chrupavkou. Naopak jejich zuby byly velmi tvrdé, proto mohly snadno zkamenět. Zuby jsou tedy nejčastějším nálezem, a právě ony nám poskytují odpovědi na mnohé otázky. Navíc je možné je najít ve všech koutech světa. Navzdory tomu, že je tak snadné najít, jsou zejména velké zuby o velikosti 19 až 20 centimetrů na trhu prodejné za více než 50 000 dolarů.
Dodnes však existují vědci, kteří věří, že megalodon přežil změnou svého životního stylu a nyní žije v hlubinách oceánu...
Dosud byly nalezeny pouze fosilní zuby tohoto druhu, a podle nich vědci usoudili, že se dožíval přibližně 25 až 40 let. Předpokládá se, že megalodoni vyhynuli v důsledku abnormální změny klimatu a migrace velryb, které byly jejich největším zdrojem potravy. Velryby se právě důsledkem této prudké změny přemístily z teplých pásem do chladného podnebí, kde však nemohly najít potravu, a proto zde nemohly dlouho přežít. S podivem je, že žraloci mnohé klimatické změny přežili, například o velkých bílých žralocích si myslíme, že existují přibližně 10 milionů let, a to bez velkých evolučních změn.
Zuby megalodona byly velmi tvrdé, proto mohly snadno zkamenět.
Megalodon v číslech
Kromě gigantických rozměrů byla u megalodona zjištěna i další ohromující čísla. Jeho čelist dosahovala délky až tří metrů a měl na ní 15 až 20 centimetrové zuby, které navíc měly schopnost se obnovovat. Nejblíže je tomuto prehistorickému žralokovi obávaný velký bílý. I u něho jsou tři řady zubů, ale třetí řada zubů je nejmenší. U megalodona měl však i tento třetí zub stejnou velikost, jako v druhých dvou řadách! Měl tedy 24 zubů v horní čelisti a 22 zubů v dolní čelisti a hned za nimi bylo připraveno jako záloha dalších 200 zubů.
Dosud byly nalezeny pouze fosilní zuby tohoto druhu, a podle nich vědci usoudili, že se dožíval přibližně 25 až 40 let.
Odhadujeme, že megalodoni za celý svůj život zregenerují minimálně 20 000 zubů a zlomené nebo vypadnuté zuby jsou okamžitě nahrazeny zubem novým, který je již vzadu připraven. Dalším jejich zajímavým znakem je to, že byly vroubkované a trojúhelníkové. Díky tomu se při kousnutí megalodonem odtrhl velký kus masa, což způsobilo velrybě rychlou a náhlou ztrátu krve.
U megalodonů bylo patrné velké opotřebení zubů, jež známe rovněž od velkého bílého nebo tygřího žraloka. Na jeho chrupu byly diagnostikovány kompresní zlomeniny, jež vznikají při stisku to něčeho velmi tvrdého. V případě megalodona byly zuby tak silné, že by překously pravděpodobně i kamion.
Reprodukce
Podle vědců je vysoce pravděpodobné, že megalodoni měli schopnost dát život jen jednomu mláděti, které pravděpodobně měřilo 7-10 metrů, a to většinou na stejném místě na mělčině, kde megalodoni „hnízdili“. Potravou pro mláďata byl dogong (neboli mořská kráva nebo manatee). Nejblíže byli tito obři, pokud jde o „stravovací návyky“, žralokům tygřím, jelikož nebyli moc vybíraví, k čemuž miocénní vody posloužily výborně. Hemžily se totiž velrybami, které byly pro megalodony skvělým zdrojem oleje, jež se velmi hodil při překonání dlouhých vzdáleností v chladných vodách. Megalodon byl navíc schopni zkonzumovat 600 až 1200 kilogramů potravy denně. Je to jako byste museli sníst 3 300 plechovek tuňáka každý den.
Dodnes však existují vědci, kteří věří, že megalodon přežil změnou svého životního stylu a nyní žije v hlubinách oceánu... Například v roce 2013 bylo u pobřeží Jihoafrické republiky napadeno rybářské plavidlo, a všichni na jeho palubě byli zabiti. Čím? Útok totiž nevypadal na žraloka, ale na daleko nebezpečnějšího predátora.
Zdroje:
www.dmax.com.tr, evrimagaci.org, tr.wikipedia.org, kids.nationalgeographic.com
