Život na Zemi existuje již miliardy let a geologická období, která předcházela dinosaurům, byla na živočišné druhy poměrně bohatá. Od prehistorického období si naše Země prošla několika geologickými cykly. Zvířata a rostliny, které vidíme dnes, jsou jen evolučními potomky dávných tvorů, kteří žili před stovkami milionů let. V každém dnešním živočichovi bychom s trochou fantazii našli jeho pravěkého příbuzného.
Pak tu ale byli i tvorové, kteří se nepodobali ničemu, co žije dnes. Žili v období permu, který trval 40 milionů let a skončil po "velkém vymírání" před 250 miliony let. O tom, jak byl hmyz z období karbonu a permu schopen dorůst tak velkých rozměrů, se vedou spory. V té době, před 300 miliony lety, žil na Zemi i největší létající hmyz, který kdy existoval. Obří vážka, meganeura.
Na video o meganeuře se podívejte zde:
Meganeura – postrach pravěké oblohy
Meganeury ovládaly Zemi ještě před dinosaury a jsou označovány za největší létající hmyz, který kdy existoval. Tento předchůdce obří vážky trávil většinu času ve vzduchu, kde se meganeura živila pavouky a jiným hmyzem, ale nepohrdla ani menšími obojživelníky a dokonce plazy. Před touto obryní nebyl žádný tvor v bezpečí.
Nejvíce nálezů fosilií tohoto monstra bylo učiněno ve Francii, Velké Británii nebo ve Spojených státech, ale byla rozšířena všude. Své jméno pak dostala podle počtu nervů, které se nacházejí na jejích křídlech. Čeleď neměla jen jediný druh, ale patřilo sem více druhů, všechny podobně obludné.
Za dobu milionů let, kdy zde menaneury žily, se téměř nezměnily a udržovaly si svou obří velikost, dokud se postupně nezmenšily až do dnešních rozměrů. V době jejího života dosahovalo rozpětí křídel této vážky až 75 centimetrů, což je téměř polovina výšky dospělého člověka.
Meganeura byla přizpůsobena otevřeným biotopům, ale vědci se shodují, že podle fosilií byl tento hmyz náchylný k přehřátí. Její oči byly v poměru k velikosti těla poměrně velké, ale stejně je tomu i u dnešních vážek. Na holenních a nártních částech nohou měla meganeura trny, které jí skvěle sloužily k zachycení kořisti při letu.
Vše, co dnes o meganeuře víme, je díky fosiliím, nalezeným ve Francii, kde byly v pozdně karbonských uhelných vrstvách v Commentry objeveny v roce 1880.
Fosilie meganeura z Taiwanu.
Čím byla velikost této vážky způsobena? Vědci odhalili, že se jedná o to, jak se šíří kyslík tělem hmyzu prostřednictvím jeho tracheálního dýchacího systému. Díky tomu je pak stanovena horní hranice délky (mohutnosti) těla. A tu pravěký hmyz několikanásobně překračoval.
Věhlas meganeury v moderním světě
Ač se meganeura podobala dnešním vážkám, byla dravá a živila se, jak jsme řekli, zejména hmyzem. Právě tato dravost ji učinila velmi atraktivní v dnešním světě, takže se tento bří hmyz vyskytuje nejen ve filmech o Jurském parku či Godzille, ale i Walking with Monsters a v četných videohrách.
Další informace naleznete v tomto zajímavém dokumentu:
V roce 1911 si vědci mysleli, že meganeura byla schopna létat jen proto, že atmosféra Země v té době obsahovala více kyslíku než současných 20 %. A jak se ukázalo, tato domněnka byla později i potvrzena díky dalším vědomostem ohledně vztahu mezi gigantismem a dostupností kyslíku. I díky tomu by tento hmyz v jeho pravěké velikosti rozhodně nebyl schopen přežít v dnešní atmosféře.
Každopádně se jedná o největší hmyz, který kdy naši Zemi obýval. A doufejme, že to tak zůstane.
Zdroje:
historyofyesterday.com, en.wikipedia.org/wiki/Meganeura, www.univision.com
