eartharchives.org, en.wikipedia.org/wiki/Meganeuropsis, earthlymission.com
Meganeuropsis je vyhynulý druh obří vážky, který žil v období pozdního permu před asi 295 či 300miliony let. Byl to jeden z největších hmyzů vůbec, s rozpětím křídel až 70 cm. Vážka žila ve vlhkém tropickém prostředí a živila se menším hmyzem nebo malými obojživelníky. Fosilie vážky Meganeuropsis byly nalezeny ve Francii, Velké Británii a dalších částech Evropy.
Jaký byl a jak vypadal?
Meganeuropsis je známý svými impozantními rozměry a charakteristickými znaky, včetně dlouhého, štíhlého těla a velkých, silných křídel. Ve svém prostředí byl impozantním dravcem, který byl schopen lovit a chytat jiný hmyz a drobné živočichy pomocí silných čelistí a špičatých nohou. Navzdory své velikosti a dravým schopnostem však Meganeuropsis nebyl nijak zvlášť hbitý ani rychle létající hmyz a při chytání kořisti se pravděpodobně musel spoléhat na nenápadnost a překvapení.
Meganeuropsis nám však dnes poskytuje poznatky o evoluci hmyzu a ekologii dávných ekosystémů. Jeho fosilie jsou důkazem rozmanitosti a složitosti života v období permu a pomáhají objasnit podmínky a procesy, které vedly k masovému vymírání na konci tohoto období, jež vyhubilo více než 90 % všech druhů na Zemi. Jenže věřte nám, tuto obří obludu byste rozhodně potkat nechtěli.
Dva druhy obřích vážek předcházely ptákům
Rod Meganeuropsis dle Wikipedie zahrnuje dva druhy, které popsal Frank Morton Carpenter, kurátor fosilního hmyzu. Meganeuropsis permiana byl jeden z největších známých druhů hmyzu, který kdy žil, s rekonstruovanou délkou křídel 33 cm a odhadovaným rozpětím křídel až 71 cm a délkou těla od hlavy k ocasu téměř 43 cm. Druhým druhem pak byl Meganeuropsis americana, objevený v Oklahomě. Ač máme fosilií méně, u tohoto druhu se nalezlo největší hmyzí křídlo, jaké kdy bylo objeveno. Měřilo 305. Oba tyto druhy nápadně připomínaly dnešní vážku. Ovládali pravěkou oblohu ještě předtím, než se vyvinuli pterosauři, ptáci a netopýři.
Jak ale vědci dokázali, tento hmyz ve skutečnosti nebyl vážkou, ale primitivnějším "chřástalem" neboli Meganisopterany. Meganeuropsis dosahoval této obří délky zřejmě díky mnohem vyššímu obsahu kyslíku v atmosféře. Když v období karbonu došlo k obrovskému nárůstu globální hladiny kyslíku, mnoho suchozemských bezobratlých organismů dosáhlo obrovských rozměrů.
Dravé vážky
Na tomto hmyzu bylo zajímavé i to, že byl masožravý. Meganeuropsis měl pár ozubených a silných čelistí, jimiž v zápasech zdolával kořist. Byl velmi obratný ve vzduchu a měl ostnaté přední končetiny.
Tyto obří vážky vyhynuly na konci permu, kdy se staly jednou z obětí masového vymírání. V té době vyhynulo více než 90 % veškerého života na Zemi. Dobře pro nás. Podívejte se, co by se stalo, kdyby tyto vážky nevyhynuly:
