Vědci nikdy nic podobného neviděli: Obří dvounohý had posouvá pohled na evoluci

Elena Velímská | 7. 10. 2022

Mezi radostné nálezy paleontologů patří objevy fosilií, které pomůžou zaplnit mezeru v poznatcích o vývoji určitého druhu pravěkých tvorů. A to je také trhlina v evoluční historii hadů. Jejich zkamenělých ostatků, tedy nalezených, totiž není mnoho. Poodhalit roušku tajemství jejich evoluce pomohly nově objevené fosilie, lépe řečeno lebky. A to dvounohého hada.  

Dvounohý had promlouvá

Vzhledem k nepočetným nálezům ostatků pradávných hadů, badatelé, kteří se jejich evolucí zabývají, měli donedávna k dispozici jen pár fosilních fragmentů lebek hadích předků. A lebka je klíčovým ukazatelem života a vývoje. Paleontologové však měli štěstí. Velmi dobře zachovalá lebka pradávného hada byla nalezena. Jde o hada rodu Najash rionegrina. Hada, který měl dvě zadní nohy. Že dvě nohy měli pradávní mořští hadi, se vědělo. Tento had se dvěma končetinami žil však na souši a tak trochu „zamíchal hadími evolučními kartami“. Zároveň ale doplnil dílek do hadí historie a pomohl zodpovědět otázky ohledně původu hadů i to, proč „ztratili nohy“.

Vědci objevili největšího dinosaura všech dob: Obří monstrum nezabil ani T-Rex
Cestování

Vědci objevili největšího dinosaura všech dob: Obří monstrum nezabil ani T-Rex

Starověcí hadi Najash

Pravěký had Najash rionegrina dostal své jméno podle hebrejského hada s nohama Nahaše (Nahashe) a místa, kde byly objeveny jeho fosilie, tedy argentinské provincie Rio Negro. První nálezy byly popsány v roce 2006. Byly ale nalezeny jen fragmenty lebky a kostry. Nález to byl i tak jedinečný, protože ukázal, že tento suchozemský had měl mohutné zadní končetiny. Poskytl nový pohled na vývoj těchto plazů. Mezi vědci vzbudil velký rozruch. Jeho hlavu se zrekonstruovat nepodařilo. To se však změnilo v roce 2013.

V únoru toho roku F. Garberoglio, tehdy ještě student paleontologie na Universidad de Buenos Aires, dnes doktorand (Fundación Azara na Universidad Maimónides v Buenos Aires) našel při svém usilovném pátrání v paleontologické oblasti La Buitrera zvláštní několikacentimetrový kamínek. K velkému překvapení zjistil, že to je velmi dobře zachovalá lebka pradávného hada. To potvrdili jeho starší kolegové, kteří byli s ním. Paleontolog S. Apesteguía z Universidad Maimónides a G. Rougier z University of Louisville. Poté bylo nalezeno několik dalších pozůstatků a hlavně osm lebek. To vědcům poskytlo odpovědi na otázky o tom, jak se vyvíjela hadí hlava i jak hadi „ztratili“ končetiny. O svém objevu napsali článek do časopisu Science Advances.

Co říkají nálezy

Nalezené fosilie Najash rionegrina jsou staré asi 95 milionů let. Paleontologové fosilie zkoumali pomocí mikropočítačové tomografie. Získali řadu poznatků o jeho evoluci i anatomii. Dlouho se předpokládalo, že se hadi vyvinuli z primitivního slepého hada řádu scolecophidia, který se zahrabával do země. Najashova lebka však ukázala, že neměli malou tlamičku jako červíci. Byla velká a byly v ní ostré zuby. Měla i pohyblivé klouby, jako dnešní hadi, což umožňovalo pozřít velkou kořist. Zkoumali, jak se vyvíjely čelisti a nadočnicové oblouky. „Naše nálezy podporují myšlenku, že předkové moderních hadů měli velké tělo a velkou tlamu - namísto malých podzemních forem, jak se dříve předpokládalo," řekl Garberoglio. Předkové hadů se tak více podobali svým příbuzným ještěrům s velkou hlavou.

Garberoglio a jeho kolegové ve svém článku píšou, že hadi představují „jeden z nejdramatičtějších příkladů evoluční všestrannosti těla obratlovců“ i proto, že v průběhu času přišli o končetiny. Žádné fosilie čtyřnohých hadů nebyly nalezeny. Vědci však předpokládají, že čtyři nohy měli. Přední končetiny zmizely před 170 miliony lety. Najash měl zadní nohy ještě dalších 70 milionů let. „Hadi si zadní končetiny zachovali po delší dobu,“ říká Garberoglio, „… před vznikem moderních hadů, kteří jsou z velké části zcela bez končetin.“ Z archeologického hlediska je těch pár let od nálezů Najashe rionegrina poměrně krátká doba a zatím jsou stále předmětem zkoumání. Ale už teď víme, že hadi měli kdysi nohy.

Záhada Uličky velrybích kostí: Vědci netuší, kdo a proč ji postavil
Cestování

Záhada Uličky velrybích kostí: Vědci netuší, kdo a proč ji postavil

Zdroje: www.sciencealert.com, www.smithsonianmag.com

Tagy Buenos Aires evoluce