Žádné případy zdravotních komplikací v souvislosti s melouny ale v Praze toto léto nezaznamenali. Podle dat Českého statistického úřadu jich snědí Češi v průměru asi osm kilogramů.

"Melouny jsou stejně jako každé ovoce s dužinou, po mechanické úpravě, jako je nakrájení či oloupání, velmi dobrou půdou pro množení mikroorganismů včetně patogenních," uvedla mluvčí pražských hygieniků Dana Mertová.

Salmonela se projevuje bolestmi a křečemi břicha, vodnatým průjmem, zvracením i horečkou. Nakažení bakterií E.coli se projeví střevními průjmy, listerióza může mít příznaky podobné jako chřipka.

Melouny jsou pro jejich množení vhodné, protože mají vysoký obsah vody, cukru a nedostatečně nízké pH. Pokud jsou navíc skladované ve vyšších teplotách, mikroogranismy se rychle množí. Odborníci proto doporučují při přípravě především zabránit kontaminaci dužiny mikrorganismy z povrchu plodu, který bývá znečištěný zbytky zeminy nebo závlahové vody.

Přenést se mohou nožem i neumytýma rukama. "Všechny druhy ovoce a zeleniny je třeba řádně omýt, zejména ty, které nebudou před konzumací upraveny vařením. Klidně je vydrhnout kartáčkem," uvedla ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví pražské hygienické stanice Pavla Svrčinová.

Vyskytl se i přenos úplavice přes melouny. "Ty byly hnojeny přímo fekáliemi a po nakrojení se bakterie pomnožily na dřeni melounu a vyvolaly onemocnění," upozornila Svrčinová. Podobně se podle ní může šířit i žloutenka typu A.

Spotřeba melounů v Česku v posledních letech roste. Zatímco v roce 1992 jich podle statistiků Češi snědli v průměru necelý kilogram, v roce 2000 už to bylo téměř pět kilogramů, v roce 2007 už 6,8 kilogramu, v roce 2015, z nějž pocházejí poslední publikovaná data, to bylo osm kilogramů.