Na své rodné město Ivančice, kde se narodil 9. října 1929, nedal dopustit. Na rodném domku má pamětní desku a ve škole, která nese jeho jméno, byla před pěti lety odhalena jeho busta. Od malička ho fascinovali lidé od cirkusu, potulní muzikanti a flašinetáři. Měl andělskou tvářičku, ale byl velmi živý, neustále se někde potuloval a nikdy nezkazil žádnou zábavu.
Sen o herectví
Jeho snem bylo stát se hercem, nikdy neměl jiné přání, ale otec ho donutil vystudovat průmyslovku, aby měl „pořádné řemeslo“. Dokonce i krátce pracoval jako nástrojař, ale láska k herectví byla čím dál tím větší. Nakonec se přihlásil na brněnskou JAMU, přijali ho až na druhý pokus. Přijímací komisi prý sdělil, že pokud ho nevezmou, bude se hlásit znova a znova, takže ho raději přijali. Uměl krásně zpívat, byl hudebně nadaný a hrál na klavír, klarinet a mandolínu.
Od malička byl živel
Divadelní kariéra
Své první angažmá získal ve Vesnickém divadle, které cestovalo po vesnicích celé republiky. Herec František Vnouček tehdy prohlásil, že konečně mají někoho, kdo může hrát ptakopyska. Všiml si ho významný divadelník E. F. Burian a přivedl ho do svého divadla. Pravidelná vystoupení a stálý soubor však herec považoval za příliš omezující, a tak od divadla nakonec odešel a v roce 1958 podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov.
Slavné Silvestry
Netrvalo dlouho a jeho jméno se rychle dostalo do povědomí filmových a televizních diváků, byl čím dál tím více populární. Na svém kontě má stovky rolí v komediích, pohádkách i dramatech. Říkal o sobě, že nedokáže zavřít pusu, a skutečně nedokázal, při natáčení bavil celý štáb a herce. Výborně improvizoval a filmové dialogy si měnil podle svého cítění, což často ztěžovalo práci ostatním hercům.
Všichni ho ale zbožňovali. Kromě toho vystupoval ve stovkách pořadů, uváděl Silvestry, které jsou dodnes mezi lidmi velmi oblíbené. Jeho jméno je dodnes spjato s televizním pořadem Bakaláři, měl své vlastní pořady. Sršel humorem a nikdy nevyprávěl stejný vtip či příběh dvakrát. Dokázal bavit společnost i v soukromí neúnavně celé hodiny.
Bohémský život
Přestože ho odmalička trápilo astma, hodně kouřil. Nevynechal žádný flám, užíval si naplno bohémský život. Kouřil prý od sedmi let a v jistém období až čtyři krabičky denně. Dobrovolně, ač jen krátce, se léčil ze závislosti na alkoholu a poté pár let abstinoval.
Kvůli svému divokému životnímu stylu se s ním rozvedla jeho první manželka Věra, kterou poznal jako kluk ve Skautu. První syn Petr se narodil v roce 1955, mladší dcera Vladimíra o dva roky později. Podruhé se oženil se zpěvačkou a tanečnicí Státního souboru písní a tanců Olgou Strnadovou. Mají spolu syna Jana, který pracuje jako asistent režie. Dcera Martina se jako jediná vydala v tátových šlépějích, je herečkou, moderátorkou a dabérkou.
Podívejte se na jedinečnou kompilaci scének s Vladimírem Menšíkem v tomto YouTube videu - kanál Nejlepší český humor:
Náročné Silvestry
V 80. letech točil méně, užíval hodně léků a sám si aplikoval antiastmatika do rozpíchaných žil. I přes těžkosti s dýcháním a sípáním stále vyprávěl. Na zdraví mu nepřidalo ani zmíněné natáčení populárních Silvestrů. Po dlouhém přemlouvání souhlasil s moderováním, ovšem také pod podmínkou pěkně tučného honoráře. Během zkoušek i natáčení však zažíval takový stres, že svého rozhodnutí několikrát litoval. I když se diváci nakonec bavili, on trpěl. „Druhý Silvestr seděl v zákulisí spolu se svou lékařkou a s injekcemi, bez kterých nemohl dobře mluvit. Třetí Silvestr pak ve skutečnosti proležel na lůžku, decentně ukrytém za dekorací, a byl ošetřován celým lékařským týmem. Na dvoře Kavčích hor při tom stála nastartovaná sanitka,” vzpomínal Václav Junek ve své knize.
Poslední vystoupení měl dva dny před svou smrtí v pořadu Abeceda, přestože už mu bylo velmi zle, měl bolesti a těžko dýchal. Své obecenstvo však nezklamal. Zemřel 29. května 1988 na prasklý žaludeční vřed a následné krvácení do břicha.
Zdroje: www.youtube.com, www.databazeknih.cz, www.csfd.cz
