Jak řešily ženy ve středověku menstruaci, když ještě neexistovalo spodní prádlo?

Jarouš M Komořanský | 7. 12. 2021

Pohled na ženskou menstruaci se s věkem velmi měnil a vyvíjel. I přesto i dnes existují mezi ženami takové, které se za svou přirozenost stydí. Ve středověku však bylo chápání cyklu u žen zcela jiné. Stejně tak neexistovaly žádné vymoženosti, kterými disponujeme dnes, takže ženy musely využívat své fantazie. Ke slovu se tak dostal krvavý mech, větvičky nebo i vlna.

Velmi zajímavý pohled na středověkou menstruaci poskytuje teorie biologické dispozice člověka, kde se zkoumá rovnováha teplých, studených, suchých a vlhkých prvků. Na základě toho lze stanovit i odlišnost mezi pohlavími, takže zatímco muži jsou dle této teorie považováni za horké a ohnivé, ženy byly ve středověku považovány za chladnější a vlhčí. Důvodem byl právě jejich reprodukční systém, který se měsíčně očišťuje od přebytků. Ženy tehdy navíc neměly moc možností svou menstruaci zakrývat.

Na dokument o historii menstruace se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Vagina – dílo ďáblovo

Menstruace byla přitom ve středověku výrazně odlišnou zkušeností než dnes. Je však potřeba zmínit, že jedním z největších argumentů je i ten, že ženy dříve menstruovaly daleko méně než dnes. Nebyly tehdy běžné 28denní cykly a menstruace byla za život jedné ženy daleko řidší, než je tomu u moderních žen. A to bylo pro středověké ženy vlastně jen dobře. Proč?

Vagína totiž tehdy vyvolávala na jedné straně strach a odpor, zatímco na straně druhé muže velmi přitahovala. A to zase vyvolávalo jen další strach – strach z neovladatelného chtíče. Navíc byla ženská vagína opředena mnoha tajemstvími, mýty a nejrůznějšími postoji, v nichž rozhodně chyběly poznatky dnešní medicíny.

Evino prokletí

Ženy se s menstruací musely v každém věku nějak vyrovnávat, takže ani středověk nebyl výjimkou. Dnes bychom však se středověkými dívkami spíše soucítily, jelikož musely procházet svými nepravidelnými cykly bez moderních vymožeností, jako jsou vložky, vložky do kalhotek, o tamponech ani nemluvě. Dokonce i bez spodního prádla. Menstruace tedy byla ve středověku zcela odlišnou zkušeností než dnes. Tak zvané Evino prokletí, jak byla menstruace nazývána, byla ve středověku, jak jsme již řekly, daleko méně častá.

Na dobovou vaginální údržbu se podívejte v následujícím dokumentu:

Zdroj: Youtube

Prvním důvodem je dřívější menopauza, do níž se ženy dostávaly již po třicítce. Druhým důvodem je menší četnost samého cyklu, způsobená špatnou výživou a těžkou prací. Ženy měly méně tělesného tuku, což mělo vliv i na jejich cyklus. A v neposlední řadě měly v té době ženy více dětí a své děti kojily déle. Samo kojení tedy brzdilo menstruaci. Všechny tyto důvody přispěly k méně častému cyklu.

V Egyptě menstruovali i muži, tvrdí historické prameny. Způsoboval to Nil
Magazín

V Egyptě menstruovali i muži, tvrdí historické prameny. Způsoboval to Nil

Bavlna byla vymoženost, větvička řešení

I přesto se s ní ale musely nějak vypořádat, a to jen s dostupnými prostředky a znalostmi. Měly dvě možnosti. Buď mohly nějak zachytit proud krve poté, co opustil tělo, nebo mohly najít způsob, jak krev vstřebat vnitřně. Mohly tedy používat něco, co by bylo s trochou nadsázky obdobou provizorní vložky nebo provizorního tamponu.

Vložky se v té době vyráběly z odřezků látky nebo hadrů. Přednost byla již tehdy dávána bavlně, která absorbuje krev a tekutiny obecně lépe než vlna, její tehdy nejdostupnější alternativa. Již ve středověku ženy věděly, že vlna nejenže odpuzuje tekutiny, ale je svědivá a nepohodlná. Středověké dámy proto musely vymyslet způsob, jak udržet vložku na místě, protože kalhotky a spodní prádlo ještě neexistovaly.

I na tomto poli však máme archeologické důkazy, které nám ukazují, že některé ženy mohly nosit oděv podobný kalhotkám, jenž menstruační vložku držel, nebo si mohly omotat bavlněnou látku kolem větvičky a použít ji jako prototyp tamponu. Zní to sice hrozně, ale jiné možnosti nebyly.

Ať už si zvolily domácí vložku nebo domácí tampon, i ženy ve středověku nejvíce děsily úniky krve a skvrny na šatech. I proto byla většina středověkých spodniček vyráběna v červené barvě: Šarlatová byla nejen módní a dekorativní, ale také funkční!

Krvavý mech

Zajímavostí je i to, že například anglické ženy využívaly i specifický druh bahenního mechu, který se vyskytoval po celé středověké Anglii, sphagnum cymbifolium. Ten se totiž vyznačoval pozoruhodnou savostí, a proto se používal se jako výplň menstruačních vložek, jako toaletní papír a jako obvaz na válečná zranění. Možná i proto se pro něj ujal lidový název krvavý mech. Ač si etymologové myslí, že název byl inspirován využitelností mechu na bojišti, je zde i přijatelná verze, že krvavý mech si své jméno vysloužil díky tomu, že pomáhal středověkým ženám s jejich ženským problémem.

I když středověké ženy neměly naše vymoženosti, poradily si s problémem skvěle – buď se obrátily na přírodu, nebo se prostě oblékly do červené.

Zdroje:

www.medicaldaily.com, listverse.com, medium.com

Tagy Anglie Mechy menstruace středověk