Menstruace byla až do nedávna zahalena mýty. Pánové nechápali, jak žena může krvácet a přitom nezemřít. Mayové, Židé i křesťané ji považovali za boží trest a Evino prokletí. Starověký římský filozof Plinius starší si myslel, že menstruační krev může způsobit šílenství psů, uschnutí úrody, ale také zahnat hmyz a krupobití.

Tyto předsudky vedly k tomu, že se ženy za svou periodu styděly a obávaly se jejího příchodu. Není divu. Až do 19. století neexistovaly jednorázové vložky, tampony, menstruační kalhotky či kalíšky. Dívky se musely spoléhat především na to, co našli v přírodě nebo doma v truhle.

Menstruační pomůcky středověk

Dnešní lékaři spočítali, že žena v období plodnosti prodělá 400 period a ztratí 36 litrů krve. Středověké ženy ale menstruovaly méně. Mezi hlavní důvody patřil fakt, že menopauzy dosahovaly dříve, často již těsně po třicítce. Nedostatečná výživa a tvrdá práce také způsobovala, že se jejich reprodukční systém zpomalil. Další příčinou byla i častá těhotenství a kojení.

Pokud ale měsíčky přišly, bylo nutné vyřešit, jak krev zachytit. Stejně jako dnes, i středověké dívky měly více možností. Používaly tak provizorní vložky nebo tampony. Mezi nejoblíbenější pomůcky patřily bavlněné látky, které dobře sály. Jelikož ale neexistovaly kalhotky, bylo nutné vymyslet, jak odřezky udržet na místě.

Ženy si tak improvizovanou hygienickou pomůcku většinou přiložily k tělu a pomocí spodní košile s dlouhými cípy si ji na daných místech přichytili. Existovaly také kožené pásy připomínající dnešní spodní prádlo, které obepínaly boky, ke kterým se přivazoval pruh plátna s otvorem, kam se provizorní vložka vkládala. Látka se také mohla omotat kolem větvičky a použít jako tampon. Chudší ženy, jež neměly možnost zakoupit si savou bavlnu, nechaly jednoduše stékat krev po nohách nebo vyrazily do lesa.

Do lesa na mech

Tam hledaly speciální druh mechu s názvem rašeliník člunkolistý. Tento poměrně hojný druh se vyskytuje na rašelinných loukách, okrajích lesů, na vlhkých místech smrkových lesů nebo u potůčků. Pyšní se vysokou savostí. Navíc je také antiseptický, blahodárně působí na kůži a zabraňuje množení bakterií.

Zdroj: Youtube

Podobné menstruační pomůcky využívaly ženy až do 17. století. V té době se již díky rozmachu textilní výroby objevují první promyšlené látkové vložky zabudované do sukní. Vývoj dámských hygienických potřeb ovlivnil vynález kalhotek, jež byly běžné přibližně od roku 1805. Jednorázové vložky dnešního typu se začaly používat až v 70. letech 20. století.

Zdroj:

www.botany.cz, www.styl.instory.cz, www.onthetudortrail.com, www.simplehealth.com