Zdroj: Profimedia.CZ
Mercédès Jellinek: Smutný osud krásné dívky, která dala jméno slavnému autu
V březnu roku 1901 se na závodech v Nice představil přelomový automobil, jenž motoristy okouzlil vysokou technickou úrovní i moderním designem. Na jeho chladiči se skvěl nápis "Mercedes". Málokdo dnes tuší, že za tímto půvabným názvem se skrývá příběh jedné krásné dívky. Bohužel měl smutný konec.
Mercédès Jellinek byla dcerou úspěšného obchodníka Emila Jellineka, který žil ve Vídni a stal se hlavním distributorem automobilky Daimler-Motoren-Gesellschaft. Příjmení Jellinek napovídá, že předkové rodiny pocházeli z českých zemí. Dědeček Mercédès, rabín Adolf Jellinek, se skutečně narodil v Drslavicích u Uherského Hradiště, jeho původ byl však nejen český, ale také maďarský a židovský.
Automobil si na konci 19. století mohli dovolit jen ti nejbohatší. Emil Jellinek do jednoho investoval a okamžitě začal panu Daimlerovi mluvit do řemesla. Tlačil na něho, aby vyrobil silnější stroj, který bude schopen vyvinout větší rychlost než dosavadních 24 km/h. Přicházel také s vlastními nápady na design a zahrnoval Daimlerův tým četnými návrhy a poznámkami, přičemž leckdy užil nevybíravých slov: "Vaše auto je kukla, a já chci motýla!", "Ten váš vůz na hnůj se zase porouchal!", nebo dokonce, "Vaši inženýři by měli být zavřeni do blázince!"
Daimlerovi se takové kibicování přirozeně zajídalo, ale nemohl nic moc namítat, protože Jellinek byl zkušeným obchodníkem a pro automobily hbitě sháněl klientelu. Daimlerův partner Maybach navíc dokázal rady ocenit a mnohé z nich zakomponoval do vývoje nových typů vozů.
Nikdo proto ani neprotestoval, když Jellinek vyjádřil přání, aby nový automobil sestrojený pro závody v Nice nesl jméno jeho dcery Mercédès.
Dívce bylo tehdy pouhých 11 let a vášeň pro rychlé vozy se svým otcem nesdílela. Lákalo ji spíš umění, krásně zpívala a vypracovala si čistý soprán. V roce 1909 se provdala za barona von Schlossera a měla s ním dvě děti. Rodinné štěstí narušila první světová válka, po které baron přišel o veškerý majetek a Mercédès upadla do takové bídy, že byla nucena žebrat na ulici o jídlo.
Později se seznámila se sochařem Rudolfem von Weiglem. Šlo rovněž o zchudlého barona, ale Mercédès obdivovala jeho talent a romanticky se do něho zamilovala. Opustila kvůli němu manžela i děti a uzavřela s ním sňatek. Štěstí jí nebylo dopřáno ani tentokrát; pronásledovaly ji zdravotní problémy, kterým v roce 1929 podlehla ve věku pouhých 39 let. Za příčinu smrti lékaři označili kostní nádor.
