Barevný sarkofág ozdobený hieroglyfy našel v roce 1920 americký egyptolog a historik James Henry Breasted náhodou. Koupil ho za 11 tisíc korun. Až do roku 2001 mu ale odborníci z Chicagského Oriental Institute Museum, kde byl uložen, nevěnovali téměř žádnou pozornost. S nástupem moderních technologií se ale rozhodli, že odhalí jeho tajemství.
Podivuhodně propracovaná výzdoba a nápisy naznačovaly, že Meresamun neboli „Ta, která žije pro Amona“ patřila mezi egyptskou elitu. Žila ve starověkých Thébách kolem roku 800 př. n. l. a živila se jako „zpěvačka v nitru Amunova chrámu v Karnaku“. Během obřadu, při němž kněží předkládali bohu obětiny, měla za úkol hrát na různé nástroje a zpívat.
Meresamun
Díky dalším informacím a pramenům archeologové postupně skládali Meresamunin život. Profesi přední umělkyně pravděpodobně zdědila po své matce. Od raného dětství se tak učila ovládat speciální nástroje, jako byl sistrum, chrastítko vydávající kovový zvuk, nebo menat složený z korálků. Během průvodů používala také harfy a tleskací tyče.
Chrámové zpěvačky neměly o peníze nouzi. Jeden měsíc sloužily téměř nonstop, pak měly tři měsíce volna. Odborníci předpokládají, že Meresamun pocházela z bohaté rodiny a žila ve vícepatrovém městském domě. Dohlížela na zástup sloužících, mezi které patřili také pekaři, sládci a tkalci, a vyřizovala účty.
Podoba Meresamun
Její pozůstatky byly zkoumány CT skenerem dohromady třikrát. V roce 2001, pak v červenci 2008 a koncem září 2008. Nejnovější snímky přinesly informace o jejím zdraví a způsobu mumifikace. Vědci z ústavu radiologie na University of Chicago Medical Center zjistili, že Meresamun měla mírný předkus, ale na rozdíl od většiny ostatních Egypťanů neměla na zubech žádné kazy.
Žena zemřela ve věku třiceti let. Příčina její smrti je však stále záhadou. Zajímavostí ale je, že se s její rakví ve starověku nenakládalo zrovna šetrně. Dokazují to praskliny na balzamovacím materiálu složeného z pryskyřice a lenu. Někdo, kdo sarkofág přenášel, ho upustil na zem.
Poslední otázkou bylo, jak zpěvačka vypadala. Vedoucí výzkumu, egyptoložka Emily Teeter proto požádala forenzní umělce Joshe Harkera a Michaela Brassella, aby se pokusili o rekonstrukci jejího obličeje. Harker si vzal na pomoc speciální počítačový program, Brassell tužku a pastelky. Jejich práce odborníkům vyrazila dech.
„I přes použití odlišných technik jsou tváře velice podobné. Meresamun měla výrazný nos, vysoko posazené lícní kosti a špičatou bradu,” popisuje Teeter. Oba muži ji dali také tehdy moderní střih vlasů. Z elitního postavení zpěvačky lze předpokládat, že byla považována za ideál krásy. „Byla místní celebritou, takže musela reprezentovat,” uzavírá egyptoložka.
Zdroj:
www.theguardian.com, www.archive.archaeology.org, www.en.wikipedia.org
