Stříbrná oběžnice ale kdysi neproniknutelný plynný obal měla. Vznikl před 3 až 4 miliardami lety, kdy na planetu dopadaly asteroidy a otřásaly jí silné sopečné erupce. Vydržela ale jen 70 milionů let. Z důvodu nízké gravitace a slabého magnetického pole si ji Měsíc nebyl schopný udržet.

I přesto, že se rozplynula jako „pára nad hrncem”, její stopy byly objeveny ve vzorcích z čedičové pláně Mare Imbrium, které posbírali astronauti při misích Apollo 15 a 17. Jedná se o druhé největší měsíční moře a současně největší místní kotlinu zalitou lávou.

Měsíc, atmosféra a život

„Toto odhalení dramaticky mění náš pohled,” říká vedoucí vědecký pracovník Asociace pro vesmírný výzkum univerzit (USRA) David Kring. „Měsíc měl atmosféru, jež byla 1,5krát silnější než současný plynný obal na Marsu. Nebyl tedy suchou a mrtvou kamennou koulí.”

Analýza odborníků odhalila, že oběžnice byla obalena směsí kyslíku, oxidu uhličitého, dusíku a vodíku. Tedy prvky, jež obsahuje i atmosféra Země.

Je známé, že přítomnost plynů tvořící vzduch, je nezbytná pro vývoj života. Na jedné straně je díky nim udržovaná ideální teplota planety, na druhé straně jsou klíčové pro vykonávání důležitých procesů organismů. Plynný obal zároveň odvrací sluneční elektromagnetické záření.

Voda na Měsíci

Během krátkého období měl pravděpodobně Měsíc prostředí, které je vhodné pro zrod bakterií, sinic, prvoků, řas i hub. Ty by mohly být uvězněny v ledu nacházejícím se ve stínu některých kráterů poblíž pólů.

Zdroj: Youtube

Jeho přítomnost poprvé potvrdila NASA v srpnu roku 2018. O dva roky později oznámila organizace objev životadárné tekutiny také na sluneční straně tělesa. Data ze Strategic Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA) odhalila, že v kráteru Clavius je na jednom metru čtverečním možné získat přes 300 ml vody. Budoucí mise mají prozradit, zda skrývají tajemství života.

Zdroj:

www.meteorologiaenred.com, www.moon.nasa.gov, www.sciencedaily.com, www.phys.org