Jupiterův měsíc Europa ve tmě světélkuje. Pod ledem by mohl být život

Povrch měsíce Europa je protkaný četnými krátery.

Povrch měsíce Europa je protkaný četnými krátery.

Foto: Profimedia.CZ

Okolo Jupiteru obíhá celkem 69 měsíců, ale jen čtyři z nich jsou dostatečně rozměrné na to, aby stály za bližší zkoumání. Zcela nejzajímavější je pak Europa. Nejenže je žhavou adeptkou na hostování mimozemského života, ale navíc zřejmě vydává nazelenalé světlo.

Europa je s průměrem 3100 km jen o něco menší než náš vlastní Měsíc a obklopuje ji slaboučká atmosféra, v jejímž složení dominuje kyslík. Ledová vrstva na povrchu je protkána trhlinami, které svědčí o čilé geologické aktivitě. Výzkumníci NASA v roce 2013 s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu odhalili, že z Europy uniká do vesmíru voda. Pod ledem se podle jejich předpokladu nachází kapalný oceán s vhodnými podmínkami pro jednoduché formy života.

Tvar kosmického objektu Oumuamua se vymyká normálu.

Sluneční soustavou pluje zvláštní objekt ve tvaru doutníku. Vědci se přou, co je

Skoro jako Země? Ne tak docela…

Kdyby její povrch nebyl zledovatělý, mohli bychom říci, že se Europa v mnoha ohledech podobá Zemi. Předpokládá se, že její jádro je železné a plášť kamenný. Stáří povrchu se odhaduje na 40 až 90 milionů let, což je ve vesmírném měřítku poměrně krátká doba. Jupiterův měsíc tedy prošel dynamickým vývojem a jeho geologická aktivita neustává ani v současnosti.

Vývoj Europy názorně zachycuje video:

Zdroj: Youtube


Na rozdíl od Země je ale Europa vystavena radiaci Jupiterova silného magnetického pole. Vědci z laboratoře NASA v Kalifornii pod vedením výzkumníka Murthyho Gudipatiho se snažili zjistit, jaký vliv by takové záření mělo na případné živé organismy plující pod ledem. Provedli tedy experiment, při kterém "ostřelovali" povrch ledu vysokoenergetickými elektrony.

Zelená záře

Výsledek pokusu byl naprosto nečekaný. Ukázalo se, že molekuly v ledu se po zásahu nabitými částicemi rozpadnou a jejich atomy do sebe vstřebají určitou energii. Tuto energii pak zpětně vyzařují v podobě podivného nazelenalého světla. Intenzita záře přitom závisí na typu molekuly - například chlorid sodný intenzitu světla snižuje.

Jupiterův měsíc EuropaJupiterův měsíc EuropaZdroj: Profimedia.CZ

Ze studie tedy vyplývá, že povrch Jupiterova měsíce ve tmě světélkuje. "Kdybyste stáli na Europě a podívali se na záři pod nohama, jas by byl podobný, jako kdybyste se dívali na zem zalitou září úplňku," přibližuje Murthy Gudipati. Namísto stříbrné měsíční záře však Europa vydává strašidelné světlo zelené.

NASA se v roce 2024 chystá k Europě vypravit zvláštní misi, která by měla všechny výše zmíněné teoretické předpoklady potvrdit. Možná se i konečně dozvíme, zda se pod ledovou krustou Jupiterova měsíce skutečně skrývá život.


Zdroje: https://solarsystem.nasa.gov/, https://www.newscientist.com/, https://europa.nasa.gov/