Astronomové neradi spekulují o existenci obludných a slizských "vetřelců", kteří se proslavili ve sci-fi filmech. Na mimozemských tělesech očekávají spíš jednoduché, jednobuněčné organismy, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že přežijí extrémní podmínky typu velmi málo kyslíku a velmi nízké teploty. V případě Europy si ale vědci troufají očekávat něco víc. Zdejší povrch se totiž nápadně podobá povrchu Grónska.

Skupina odborníků ze Stanfordovy univerzity si této podobnosti povšimla náhodou, když v Grónsku zkoumala dopady globálního oteplování na místní krajinu. Vědce zde zaujaly nízké dvojité hřebeny a rozhodli se zjistit, jakým způsobem se utvořily. Ukázalo se, že se zformovaly v důsledku tlaku vody skryté v podzemní vodní kapse, jejíž povrch pokrývá ledový krunýř. Místní voda je samozřejmě příšerně ledová. To však nebrání řadě mořských živočichů, aby se tu radostně proháněli a rozmnožovali.

Jak v Grónsku, tak na Europě?

Dvojité kopce pokryté ledem jsou známy také z Jupiterova měsíce Europa. Podle vedoucího studie Dustina Schroedera je více než pravděpodobné, že vznikly stejným mechanismem jako hřebeny v Grónsku. Potom by se dalo hovořit o existenci kapalného slaného oceánu pod ledovou krustou měsíce, ve kterém se mohou skrývat podobné organismy, jaké byly spatřeny v grónských vodních kapsách.

A že nejde jen o nějaké primitivní bičíkovce. Europa by mohla hostit klidně i mořské šneky, krevety a medúzy. A ačkoli druhy medúz plující v Severním ledovém oceánu nebývají pro člověka životně nebezpečné, na Jupiterově měsíci to může být jinak. Evoluci mimozemských mořských tvorů zatím nikdo neměl šanci zkoumat, stejně jako jedy, jimiž tito živočichové potenciálně oplývají.

Následující anglické video se zabývá myšlenkou, že by na Europě mohly žít i inteligentní chobotnice:

Zdroj: Youtube

Lví hříva na vesmírný způsob?

Pokud byste se chtěli setkat s medúzami, které člověku přivodí zástavu srdce a smrt, museli byste se vypravit do teplých tropických moří. V ledových vodách kolem Grónska vás postraší jen talířovka obrovská, jejíž zvon dorůstá do průměru dvou metrů a chapadla sahají do délky až 37 metrů. Přes tuto hrozivou velikost její žahnutí nebývá pro člověka smrtelné, ačkoli je velmi bolestivé a při mnohonásobném požahání se doporučuje návštěva lékaře. V angličtině se talířovce přezdívá "lví hříva" - možná si vzpomenete na stejnojmenný případ Sherlocka Holmese, jak ho sepsal Arthur C. Doyle. V této povídce byla talířovka pasována do role sériového vraha; zoologové by s tím nejspíš tak úplně nesouhlasili, ale pravdou je, že lidé s oslabeným organismem, alergici nebo malé děti by střetnutí s obří medúzou přežít nemuseli.

Je možné, že podobné stvoření číhá na kosmonauty i na Europě? Vědci to nevylučují. A zároveň znovu otevírají palčivou otázku, do jaké míry je bezpečné mimozemské světy osobně prozkoumávat. "Bez důsledných bezpečnostních opatření se vesmírné organismy stanou realitou podivnější než sci-fi," varuje biolog Phill Cassey z univerzity v Adelaide. "Kromě vládních vesmírných misí tu teď máme i soukromé společnosti jako SpaceX, a na scéně je tedy mnohem více průzkumníků meziplanetárního prostoru než kdy dříve. S tím se zvyšují i rizika - jak samotných kosmonautů, tak planety Země, kam mohou být nebezpečné organismy zavlečeny," dodal profesor.

Přestože je velmi málo pravděpodobné, že by mimozemské organismy mohly přežít cestu kosmickou lodí, nemožné to není. "Kdyby se to náhodou stalo, důsledky by byly extrémní," říká Phill Cassey, podle něhož je nutné zavést přísná mezinárodní pravidla vymezující, jak s mimozemskými organismy nakládat.

Zdroje: https://www.express.co.uk/, https://scitechdaily.com/, https://seaiceland.is/