Vědci plánují na Měsící zbudovat Noemovu archu pro případ globální katastrofy

Měsíc, roboti

Měsíc, roboti

Foto: Shutterstock.com

Těch, kteří se k naší planetě chovají jako „po mě potopa“ je stále dost, ale přibývá i těch, kteří přenesou přes silnici i mravenečka. Příčinou pomyslné potopy může být člověk sám, ale bohužel, i kdybychom si tu naši Zemičku hýčkali jako v bavlnce, stále je tu hrozba globálních přírodních katastrof i možného ohrožení z vesmíru. Dá se nějak alespoň něco živého zachránit pro budoucí pokolení v případě „potopy“?

Do banky se semeny

Už v souvislosti s klimatickými změnami, které by mohly být příčinou vymizení plodin, které poskytují lidstvu alespoň základní zdroj obživy, byl v letech 2006-2008 ve skále na jednom neobydleném ostrově norského souostroví Špicberky (Svalbard) vybudován globální trezor pro uložení semen různých plodin, které slouží jako pojistka po budoucnost, a ze kterých by bylo případně možné vyšlechtit i odolnější druhy. K více než milionu vzorků osiva 6 000 plodin z různých zemí přibylo v letošním roce dalších 22 000 z Austrálie, Nového Zélandu, Afriky, Blízkého východu a Evropy. Semena plodin jsou v bezpečné bance za polárním kruhem, co však by se stalo s jinými rostlinami, zvířaty v případě katastrofy?

Zemi obíhá druhý Měsíc

Zemi obíhá druhý Měsíc. Pro vědce byl jeho objev velkým překvapením

Vědci myslí na budoucnost

Vědci myslí na zachování přírody i v případě skutečné apokalypsy. Na naši planetu může dopadnout obří asteroid, může dojít k výbuchu supervulkánu, sluneční bouři, nelze vyloučit ani katastrofické zhoršení životního prostředí následkem nečekaných klimatických změn, o válkách nemluvě. Pro budoucí zachování divoké přírody představili vědci v minulém roce projekt o možnosti vybudování úložiště mimo naši planetu. „Tragických okolností, které by se mohly stát, je opravdu mnoho. Mezi námi a přírodou existuje silná propojenost," řekl hlavní autor J. Thanga z laboratoře Space and Terrestrial Robotic Exploration (SpaceTREx) na Arizonské univerzitě, „… proto jsme zodpovědní za ochranu biologické rozmanitosti a prostředky k její ochraně.“

rozmanitost přírodyZodpovídáme za zachování biologické rozmanitosti na naší planetěZdroj: Shutterstock.com

Novodobá Noemova archa

Nejlepším adeptem pro mimozemskou genovou banku neboli lunární archu, jak vědci tuto novodobou „Noemovu“ archu nazvali, je Měsíc. Je Zemi nejblíže a přeprava vzorků by byla snazší, než třeba na Mars, pokud by skutečně následkem nějaké události začaly vymírat živočišné či rostlinné druhy. Podle vědců by bylo možné využít lávových tunelů a jeskyní, které vznikly před miliardami let v dobách, kdy měl mladý Měsíc ohnivé srdce. Ty by byly schopné ochránit lunární archu před meteority i zářením. Projekt lunární archy počítá s uložením s kryogenně konzervovanými DNA, spermiemi a vajíčky zvířat, semen rostlin, spor hub případně i kmenových buněk 6,7 milionů známých druhů na Zemi. V lávových tunelech by bylo možné vybudovat i města pro „uchování“ naší civilizace.

Se vzorky na Měsíc

Nejprve je však nutné všechny měsíční podzemní prostory zmapovat. To by měli za úkol speciálně navržení roboti Sphere X, kteří by byli schopni pohybovat se za nízké gravitace na Měsíci s kamerami a radarem. I ti by se museli starat a případně „vyzvedávat“ vzorky, které by musely být uchovávány při teplotách až -200 °C. Vědci mají i představu, jak by lunární archa měla vypadat. Nad zemí by byly solární panely pro údržbu podzemí a komunikační středisko pro lidi. To vše by stálo miliardy a miliardy v jakékoli měně, a nejnáročnější a nejdražší by byla samotná doprava vzorků na Měsíc. Zatím lidstvo nemá pro tento náročný projekt potřebné technologie, Thanga přesto věří, že ve spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury a mezinárodními organizacemi bude možné začít toto bezpečné úložiště biologické rozmanitosti budovat do třiceti let až čtyřiceti let.

Saturn a jeho měsíce

Saturnu se narodil nový měsíc. Jeho osud je nejistý, vědci netuší, co s ním bude

Zdroje: norwaytoday.infowww.skyatnightmagazine.comhttps://www.livescience.com