Odvrácená strana měsíce vypadá jinak než přivrácená. Vědci jsou záhadě na stopě

Nataša Slánská | 15. 4. 2022

Jak vlastně vypadá odvrácená strana Měsíce, nikdo netušil až do roku 1959, kdy ji vyfotografovala sovětská sonda Luna 3. Pro vědce i laiky to bylo velké překvapení. Kdo by řekl, že druhá strana našeho satelitu bude zcela jiná než ta, kterou se kocháme za úplňku? Je poseta četnými drobnými krátery a jeví se jako čistě bílá, bez typických tmavých skvrn. Vědci si léta lámou hlavu otázkou, proč jsou měsíční polokoule tak odlišné.

Povrch vesmírných těles se utváří různými způsoby a pod vlivem rozličných vnitřních i vnějších faktorů. Člověk by ale předpokládal, že finální vzhled každé planety či měsíce bude alespoň rovnoměrný. Z jakého důvodu by jedna strana vypadala zcela jinak než ta druhá? Astronomové dlouho nenacházeli pro měsíční záhadu jasné vysvětlení. Nyní se ale zdá, že jedno mohou nabídnout.

Ve vedlejší sluneční soustavě našli zlatou zónu: Pravděpodobně je v ní život
Magazín

Ve vedlejší sluneční soustavě našli zlatou zónu: Pravděpodobně je v ní život

Pekelně žhavé oceány

Odvrácené straně Měsíce v první řadě chybějí výrazné tmavé skvrny, jimž se přezdívá měsíční moře. Označení přetrvává ze 17. století, kdy někteří astronomové spekulovali, že se na našem vesmírném souputníkovi nacházejí oceány a odlišují se právě odstínem. Dnes už samozřejmě víme, že na Měsíci žádná moře nejsou a zmíněné tmavší oblasti nejspíš vytvořilo vychladlé magma. Otázkou ale je, odkud se toto magma vzalo a proč se rozlilo jen po jedné měsíční straně.

Podle výzkumníků z Brownovy univerzity by odpověď mohl poskytnout největší měsíční kráter, nazývaný South-Pole Aitken, který je díky průměru 2 600 km a hloubce 8 km dokonce největším známým kráterem v celé sluneční soustavě. Rozprostírá se nad jižním pólem na odvrácené straně Měsíce a musel ho vytvořit nějaký opravdu veliký asteroid. Vědci odhadují, že k této události došlo už před 4,3 miliardami let.

Pánev South-Pole Aitken k sobě přitáhla pozornost před třemi lety, kdy se zjistilo, že se pod ní nachází obrovské množství kovových prvků. "Vypadá to, jako by se velké těleso s jádrem ze železa a niklu zabořilo hluboko pod měsíční povrch a zůstalo tam až do současnosti," uvedl profesor Peter B. James z americké Baylor University, který výzkum vedl. Pokud je jeho odhad správný, Měsíc v sobě po celé miliardy let vlastně hostí cizí planetku, která do něho kdysi pronikla a už ho neměla šanci opustit.

Exploze obřích rozměrů

Taková událost musela Měsícem přirozeně mohutně otřást. Planetolog Matt Jones z Brownovy univerzity se svým týmem provedl počítačovou simulaci nárazu a s překvapením zjistil, že by dopad obrovského tělesa k jižnímu pólu na odvrácené straně vyvolal výrazné reakce právě na straně přivrácené.

"Uvolnil by se masivní oblak tepla, který by se šířil napříč Měsícem na jeho přivrácenou stranu a zanesl by sem prvky produkující teplo. To by pak na přivrácené straně způsobilo tání pláště a podpořilo vulkanickou činnost, která za sebou zanechala takzvaná moře," vysvětlil Matt Jones.

V důsledku by tedy Měsíc měl na jedné straně gigantický kráter a na druhé lávová "moře". Vypadal by přesně tak, jak dnes vypadá. Více informací o tajemné odvrácené straně Měsíce přináší anglické video:

Zdroj: Youtube

Zdroje: https://edition.cnn.com/, https://earthsky.org/, https://www.forbes.com/

Tagy Baylor University Brownova univerzita Jižní pól Matt Jones Měsíc moře Sluneční soustava