Saturnův měsíc Titan je druhou Zemí. Život na něm bude ale jiný, než ho známe

Lenka Bělská | 12. 11. 2022

Je jediným měsícem, který se může pyšnit silnou atmosférou a jedinou oběžnicí, u níž byla s jistotou dokázána přítomnost stálých kapalných struktur. To je největší Saturnův měsíc - Titan. Jeden z hlavních kandidátů na objevení mimozemského života ve Sluneční soustavě.

Právě hustá atmosféra je považována za součást klíčových ingrediencí vzniku živých organismů. Titanova je složena převážně z dusíku, metanu a jiných organických molekul. Vědci z NASA jen nedávno identifikovali jednu, která je zcela jedinečná, má název cyklopropenyliden a mohla by být základním stavebním kamenem složitějších struktur.

Každých tisíc let zasáhne Zemi „něco“ neznámého. Vědci jev nechápou. Je hrozbou?
Magazín

Každých tisíc let zasáhne Zemi „něco“ neznámého. Vědci jev nechápou. Je hrozbou?

C3H2 našli výzkumníci pomocí radioteleskopické observatoře v severním Chile známé jako Atacama Large Millimeter. „Bylo to zcela neočekávané," říká planetární vědec z Goddard Space Flight Center NASA v Greenbeltu v Marylandu Conor Nixon. „Cyklopropenyliden totiž snadno reaguje s jinými skupinami atomů a vytváří tak nové chemické reakce. Zároveň je tzv. cyklickou molekulou, jež jsou základem DNA a RNA."

Měsíc Titan a život

Atmosférické procesy na Titanu jsou podobné těm, které probíhají na Zemi. S tím rozdílem, že z oblak prší metan a etan a průměrná teplota se pohybuje okolo minus 179 °C. Vědci však nevylučují, že by se zde mohl vyskytovat život. Jen by byl od toho pozemského odlišný.

Otázku, jak by živé organismy Saturnova měsíce vypadaly, si položili odborníci z Chalmers University of Technology ve Švédsku Hilda Sandström a Martin Rahm. Pozemské jednobuněčné organismy by totiž v Titanových metanových jezerech nepřežily. Co kdyby ale protobuňky nebyly složené z lipidů, ale například z akrylonitrilu?

Vědci našli planety, kde by mohlo žít lidstvo. Řítí se vesmírem obří rychlostí
Magazín

Vědci našli planety, kde by mohlo žít lidstvo. Řítí se vesmírem obří rychlostí

Již v roce 2015 vědecký tým vypočítal, že molekuly by se dokázaly vzájemně přitahovat, čímž by vytvořily jednotnou membránu. O dva roky později byl akrylonitril na Titanu reálně objeven. Stále však badatelé nevěděli, jak přesně částice reagují. Proto vytvořili speciální počítačový program, který simuluje, co se děje, když plovoucí molekuly akrylonitrilu naráží do metanu při teplotě 145 °C pod nulou.

Životaschopné molekuly na Titanu

„Zjistili jsme, že se molekuly uspořádaly do tuhého krystalu. Po měkké membráně nebylo ani památky," vysvětluje Martin Rahm. „To však neznamená, že by na Titanu nemohl být život. Jen by vypadal úplně jinak."

Zdroj: Youtube

Pod mikroskopem bychom tak spatřili nehybné buňky, které se zcela spoléhají na to, že je před nebezpečnými molekulami ochrání Titanovo mrazivé prostředí. „Zároveň by čekaly, zda k nim vítr nebo sezónní počasí nepřinese nějaké živiny," říká Rahm. Zda je model reálný ukáže až rok 2027, kdy má být k měsíci vypuštěna sonda Dragonfly.

Zdroj:

www.scitechdaily.com, www.sever.rozhlas.cz, www.popsci.com

Tagy Chile Maryland molekula NASA organismus Saturn Sluneční soustava Švédsko titan Země