Město Sakkára u Káhiry je známé především tím, že se zde stojí Džoserova či Stupňovitá pyramida. Šestistupňová stavba postavená ve 27. století př. n. l. je dodnes nejstarším známým důkazem umění starověkých civilizací. Pod zemským povrchem však nyní archeologové odhalili ještě něco úžasnějšího. V písku se skrývá celé nové město.
"Je tu jedna konkrétní hrobka, která skrývá něco opravdu mimořádného, co pro mě přebíjí bizarnost všeho ostatního,“ řekla historička Bettany Hughesová. Severozápadně od Džoserovy pyramidy v Sakkáře se nachází pohřebiště takzvaných Apisových býků, posvátných býků, kteří byli vtělením staroegyptského božstva Ptaha. Staří Egypťané věřili, že býci se po smrti stali nesmrtelnými jako Osiris Api.
Od roku 1850, kdy bylo Serapeum v moderní době "znovuobjeveno", badatelé dosud plně nepochopili a nevysvětlili, jak a proč přesně bylo 24 masivních sarkofágů na místo převezeno a instalováno.
Posvátný býk Osiris Api.
Stopy vedou do minulosti
V polovině 19. století objevil na místě francouzský archeolog Auguste Mariette poměrně slibnou stopu - sfingu zahrabanou v písku. Proto archeologický tým započal svůj výzkum a brzy vykopal druhou sfingu a pak třetí... Nakonec jich bylo podél velké cesty seřazeno přes 100 a všechny vedly na jediné místo. Na tajemný komplex podzemních chodeb.
Cesta byla postupně odhalována měsíce a měsíce, až nakonec byl objeven tajemný vchod do podzemí. Sfingy zavedly tým archeologů do labyrintu podzemních chodeb vytesaných hluboko do skály.
Na zajímavý dokument se podívejte zde:
Jen s pochodní vstříc novému objevu
Archeologové postupovali poprvé labyrintem jen s matným světlem. Objevili tak stovky metrů tunelů vybudovaných tak, aby vytvořily něco neuvěřitelného – labyrint, vedoucí do skryté hrobky.
Doktorka historička Bettany Hughesová vysvětluje, proč je skrytá hrobka pro staré Egypťany tak zásadní: „Je to podzemní palác. Nejedná se o obyčejný palác, ale o palác pro mrtvé.“ V paláci byly nalezeny různé rakve, z nichž ta největší je vyrobena z masivní žuly a dohromady váží asi 90 tun. Otázka, která se nabízí, je tedy: Kdo by se nechal do takto obrovské rakve pohřbít?
Kdo ležel v rakvi?
Doktorka Hughesová dále pro BBC podrobně popsala, jak badatelé zůstali ohromeni bizarním obsahem. Když totiž obří rakev pomocí dynamitu otevřeli, zjistili, že se uvnitř nalézal obrovský mumifikovaný býk. Na to konto si archeologové uvědomili, že našli celé býčí pohřebiště. Protože tito býci měli ve starém Egyptě velký význam, vzniklo před tisíci lety stejně významné pohřebiště.
Staří Egypťané budovali tyto obrovské rakve právě pro posvátné býky a celá tato lokalita je podzemním hřbitovem pro tato obrovská majestátní zvířata.
Egyptologové tvrdí, že masivní stotunové sarkofágy byly postaveny pro uložení ostatků posvátných býků Apiů.
Reliéf znázorňující posvátného býka.
Apiové – posvátní býci
Uctívání býka Apise je známo již od dob první dynastie v Memfidě. Naproti tomu uctívání Apise jako vlastního boha se zdá být pozdějším převzetím, údajně započatým za vlády krále Kaiechose (možná Nebra) z druhé dynastie.
V tomto starověkém labyrintu, který se nachází pod povrchem, jsou uloženy masivní kamenné schránky, údajné pohřební sarkofágy Apisových býků, které váží neuvěřitelných sto tun. Samotné víko váží ohromujících 30 tun. Vědci váhají, jak byly schránky vyrobeny a vyleštěny pomocí primitivních nástrojů, přepravovaných bez technologií, jako je kolo.
Je „býčí teorie“ pravdivá a možná?
Mnozí autoři tvrdí, že masivní kamenné schránky nebyly určeny k uložení žádného druhu býků, protože samotné schránky přesahují jejich velikost. Sarkofágy jsou přitom vyrobeny
z žuly, růžové žuly a vápence, což je zvláštní, protože vápenec je materiál, se kterým se mnohem lépe pracuje a manipuluje.
Většina sarkofágů uvnitř Serapea byla vyrobena z růžové žuly, extrémně tvrdé horniny těžené v lomu vzdáleném asi 800 km od Sakkáry. S tím se nabízí otázka, proč na stavbu býčích sarkofágů používat tak "složité materiály", když můžete stejného výsledku dosáhnout s použitím mnohem jednodušších kamenů? U dalších schránek uvnitř Serapea bylo zjištěno, že jsou vyrobeny z ještě tvrdšího materiálu, dioritu, který se kupodivu nachází ještě dále od Sakkáry.
Navíc pokud byly údajné sarkofágy skutečně vyrobeny a postaveny tak, aby v nich byly uloženy ostatky posvátných býků, proč se uvnitř schránek nenacházejí vůbec žádné stopy po býcích? Dodnes neznáme odpovědi.
A přestože jsme odhalili mnoho z historie a tajemství starověkého Egypta, mnoho dalších zůstává skryto pod písky země faraonů a čeká na den, kdy odvážní badatelé odhalí to, co zůstávalo po tisíciletí skryto.
Zdroje:
