V první řadě je třeba si říci, že metabolický syndrom je soubor nepřívětivých zdravotních stavů, které se obvykle vyskytují současně a zvyšují riziko cukrovky, mrtvice a srdečních onemocnění.
Hlavní složky metabolického syndromu tvoří obezita, vysoký krevní tlak, cholesterol a zvýšený cukr v krvi.
Metabolický syndrom a inzulínová resistence
Začněme inzulinovou resistencí, která vzniká následujícím způsobem. Vaše tělo přeměňuje většinu jídla, které jíte, na glukózu. Aby mohla vstoupit do všech buněk vašeho těla a přeměnit se na energii, je potřeba k této „operaci“ inzulin, což je hormon, který produkuje slinivka břišní.
U některých lidí tělo přestane časem na inzulín reagovat. V medicíně se takovému stavu říká inzulínová rezistence. Jelikož tělo nedokáže správně využít glukózu, ta, lépe řečeno její nadbytek, se mění v mastné kyseliny a ukládá do tukových buněk. A odtamtud už je jenom kousek k nárůstu nechtěných tukových zásob.
Inzulínová resistence často souvisí i s dalšími zdravotními problémy jako je již zmíněná obezita, cukrovka, vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak. Ty lze označit jako rizikové faktory srdečních onemocnění. Souhrnně se všem těmto problémům říká metabolický syndrom, případně metabolický syndrom X, Reavenův syndrom nebo syndrom inzulinové resistence.
Jablko nebo hruška
Že není s vaším metabolismem něco v pořádku naznačuje už tvar těla. Lidé s metabolickým syndromem totiž mívají střední část těla obvykle ve tvaru jablka. Přesněji řečeno, mají velké břicho, které skrývá nebezpečný vnitřní tuk.
Často bývá jako nebezpečný označován i tvar hrušky, tedy více váhy na bocích, nicméně s užším pasem. Řada studií ale tvrdí, že tento typ těla rozhodně není indikací metabolického syndromu.
Jak se klinicky diagnostikuje metabolický syndrom
Při kontrole lékař provede fyzickou prohlídku a udělá krevní testy. Zjišťuje krevní tlak, hodnotu cukru a cholesterolu v krvi a také hladinu triglyceridů. V případě vysokých hodnot bude jasné, že máte metabolický syndrom. Další postup pak záleží na konkrétních výsledcích.
Režimová opatření
Jestliže váš stav není alarmující, ošetřující lékař pravděpodobně nejprve přistoupí k režimovým opatřením. V první řadě vám doporučí stravovací plán, případně odešle ke specialistovi, který vám s ohledem na vaši diagnózu sestaví jídelníček na míru.
I když třeba pohyb není vaší oblíbenou aktivitou, rozhodně se mu nevyhnete. Je samozřejmě nesmysl začít třeba hned běhat, ale pro začátek bude ideální alespoň rychlá chůze. Častou výmluvou bývá – nemám čas. Ten dnes chybí nám všem. Nicméně vystoupit z tramvaje nebo autobusu o dvě stanice dřív a dojít zbytek cesty domů můžete vždycky.
Současně byste měli omezit či ideálně přestat pít alkohol a kouřit. Vyhýbat se rizikovým faktorům, které spouští stres a naučit se lépe spát.
Zdroje: www.hopkinsmedicine.org www.betterhealth.vic.gov.au www.mayoclinic.org www.nzip.cz