Prvním a nejdůležitějším krokem je vesmírná tělesa najít. Že to není nic jednoduchého potvrzují členové mezinárodního týmu, jehož cílem bylo prozkoumal potenciální nové meteoritové lokality zmapované pomocí satelitních snímků.

„Vydat se na expedici do neznámé oblasti je vzrušující. Museli jsme se ale vypořádat se skutečností, že Antarktida je drsnější, než jak vypadá na fotografiích,” přiznává Vinciane Debaille z Université Libre de Bruxelles. Navzdory tomu, že se teploty pohybovaly jen kolem minus 10 °C, čas strávený na sněžných skútrech, treking po ledových polích a spaní ve stanu způsobil, že se vědci museli vypořádat s mnoha problémy, kterými byly i nemoci nebo omrzliny. Jejich píle se ale vyplatila. Objevili pět meteoritů, z nichž jeden váží 7,6 kg.

Meteorit Antarktida 

Odborníci odhadují, že na Antarktidě bylo dohromady objeveno asi 45 000 meteoritů, ale jen asi 100 z nich vážilo více než sedm kilogramů. „Není důležité, jakých rozměrů vesmírný kámen dosahuje. Dokonce i mikrometeority mohou být neuvěřitelně vědecky cenné,” vysvětluje Maria Valdes z Field Museum a University of Chicago. „Ale! Najít velký meteorit, jako je tento, je vzácné. O to máme větší radost.”

Všechna nalezená tělesa byla v perfektním stavu. Je to hlavně díky tomu, že suché klima Antarktidy zpomaluje zvětrávání. Zároveň je led konzervuje na tisíce let. 

Meteority nyní poputují do Královského belgického institutu přírodních věd, kde budou podrobeny laboratornímu zkoumání. „Jsem zvědavá, co analýzy prozradí. Studium vesmírných kamenů nám totiž pomáhá porozumět, co se nad našimi hlavami odehrává,” říká Valdes.

Informace z meteoritů

A nejen to. „V meteoritech nalezneme hlavně údaje z bližších či vzdálenějších částí naší Galaxie. Jelikož jsou většinou staré cca 4,6 miliard let, tak také poskytují informace o podmínkách a způsobu vzniku Země a ostatních planet,” vysvětluje Dalibor Velebil z Mineralogicko-petrologického oddělení Přírodovědeckého muzea.

Zdroj: Youtube

Dopad meteoritu na zemský povrch by se dal přitom označit za štěstí. Většina těles se totiž při průletu zemskou atmosférou roztaví a vypaří. Aby alespoň jeho část skončila na naší planetě, musí splnit několik podmínek, z nichž nejdůležitější je hmotnost původního meteoroidu, rychlost průletu a materiál, z něhož je tvořen.

Zdroj:

www.muzeum3000.nm.cz, www.cs.wikipedia.org, www.eurekalert.org, www.gizmodo.com