Po několika hodinách se vysoký zvuk opravdu ozval. Muž se sklonil a popadl 39 centimetrů dlouhý kámen. Jenže zvednout ho jednou rukou bylo nemožné. Balvan byl neuvěřitelně těžký. „Budu boháč,” pomyslel si šťastný nálezce. Představa zlatého nugetu ukrytého v hornině ho hnala domů. Na nic nečekal a zamířil do dílny.
Uběhly dny. Detektorista již ztrácel trpělivost. Zkusil už všechno. Pilku, úhlovou brusku, vrtačku a dokonce i kyselinu. Těleso stále drželo pohromadě. Naštvaně ho položil na polici. „Možná mě něco napadne později,” povzdechl si. Jenže se mýlil. O šest let později se proto rozhodl, že se obrátí na odborníky.
Vzácný kámen
David stál před geology Dermotem Henrym a Billem Birchem z melbournského muzea. „Našel jsem ho v parku. Váží sedmnáct kilogramů. To je jasný důkaz, že je ze zlata, ne?” vyhrknul. Vědci se na sebe podívali. Ihned jim bylo jasné, že načervenalý kámen v sobě drahý kov neskrývá. „Měl na sobě takové úhledné dolíčky,” vzpomínal Henry. „Ty mohly vzniknout jediným způsobem. Při průletu vesmírem.”
Laboratorní analýza jejich tušení potvrdila. Balvan přiletěl z kosmu a je starý 4,6 miliard let. Kromě železa a niklu v sobě skrýval kapičky silikátových minerálů, nazývané chondrule. „Pocházejí ze super horkého oblaka plynu, z něhož se formovala naše sluneční soustava. Díky nim se můžeme přenést zpět v čase a zjistit, jak to vše asi probíhalo,” vysvětluje geolog.
Podobné objekty se shlukují v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Když do sebe občas narazí, mohou se vychýlit z dráhy. Takový osud pravděpodobně potkal i meteorit z Maryborough. Uhlíkové datování naznačuje, že na Zemi dopadl před 100 až 1000 lety.
Australský meteorit
„Těleso je mnohem vzácnější než zlato. Je teprve druhé svého typu, jež bylo nalezeno v australském státě Victoria, zatímco zlatých nugetů bylo objeveno tisíce,” říká Dermot Henry. Místní zprávy z let 1889 až 1951, které hlásily několik pozorování meteorů v okrese Maryborough, ale napovídají, že podobných kamenů by zde mohlo být více.
„Když nám lidé přinesou další kusy, zlobit se nebudeme,” směje se geolog. „Poskytují nejlevnější formu průzkumu vesmíru.” Lovci meteoritů se zároveň mohou těšit na odměnu. Hodnota balvanu, jehož našel David Hole, se například vyšplhala až na 100 tisíc dolarů, tedy více než dva milionu korun.
Zdroje: www.sciencealert.com, www.tweaktown.com, www.museumsvictoria.com.au