Žhavý návštěvník

V polovině září v 11.45 dopoledne (16.45 GMT) se na obloze nad řídce osídlenou horskou pustinou objeví poblíž jezera Titicaca ohnivá koule s kouřovým ocasem. Záhy se poblíž města Carancas ozve hlasitý výbuch. Zvedne se hřibovitý oblak. Poblíž projíždí vesničan na kole a spadne. Z oken kilometr vzdáleného zdravotního střediska se vysypou okna. Odletující úlomky poškodí střechy a rozbijí okna nedalekých domků. Místní se domnívají, že spadlo letadlo. Vydají se na místo pádu a spatří kráter. Je hluboký přes šest metrů a téměř třicet metrů široký. Půda kolem je spálená a podivně páchne. Díra se začíná plnit bublající vodou…

Místní úředník později uvedl, že „…z kráteru začala vytékat vroucí voda a poblíž byly nalezeny částečky horniny a škváry“. Místní začali úlomky meteoritu a hornin sbírat. Na místě byl i domorodý farmář národa Aymarů G. Urury, který odjel na sousedově motocyklu na policejní stanici do města Desaguadera událost ohlásit. Než se vrátil s policistou, byly už kolem kráteru desítky vesničanů. Postupně se sem přijde podívat více než 600 lidí.

Problémy začínají

Už na místě se některým zvědavcům začalo se zápachu dělat špatně. Netrvalo dlouho a objevovaly se první zprávy, že lidé mají zdravotní problémy. Stěžovali si na bolesti hlavy, nevolnost a zvracení, závratě, mdloby i kožní problémy a zarudlé oči. Nemocnice v okolí se začaly plnit pacienty, kteří „záhadně“ onemocněli. Silný zápach se šířil i do okolních obcí a na potíže si stěžovalo na 500 rodin. Hospodářská zvířata začala krvácet z nozder. Některá uhynula. 20. září vědci potvrdili pád meteoritu. Podle zprávy peruánské vládní tiskové agentury bylo vyšetřeno 200 lidí, patnácti byla odebrána krev – příčiny nemoci nebyly zjištěny. Ale občanům bylo důrazně doporučeno, aby se vyhnuli „zářícím objektům, které padají z oblohy“.

Zdroj: Youtube

Šíří se panika

K fyzickým potížím se přidaly i psychické. Začaly se šířit zvěsti, že jsou úlomky jedovaté, možná i prokleté. Lidé začali panikařit. Starosta Carancasu M. Trujillo se domníval, že k pociťovaným problémům může, alespoň částečně, přispívat pověra. Svolal shromáždění, kde bylo na osm set lidí, kteří si vyslechli přednášku vědců o „neškodlivosti“ meteoritu. Ne všechny to však přesvědčilo. Stále věřili, že „vesmírný kámen poslali bohové jako špatné znamení“. Aby obyvatele zbavil strachu, požádal starosta jednoho z posledních dvou šamanů M. L. Aruquipu o rituální oběť. Ten obětoval mládě lamy. Trujillo pak nechal kráter obehnat plotem.

Zdroj: Youtube

Záhadná nemoc?

Příznaky nemoci za pár dní odezněly. Možnými příčinami se zabývalo několik odborníků. Ti později určili za pravděpodobnou příčinu záhadného onemocnění arsen. Jeho přírodní ložiska v podzemních vodách Peru jsou běžná. Při dopadu horkého meteoritu došlo k reakci s podzemními zdroji vody a obyvatelé se nadýchali výparů. Ale další vyšetřování došla k závěru, že koncentrace v podzemních vodách nijak nepřevyšuje jeho obsah v místní pitné vodě. Takže? Takže další pravděpodobná příčina byly sirné výpary z trolitu, minerálu z meteoritu, který obsahuje sloučeniny síry, která se při dopadu odpařila.

Některé zprávy připouštěly, že nemoc mohla být psychosomatická. Jak se později ukázalo, ne všichni byli skutečně nemocní. D. Yeomans z Laboratoře tryskového pohonu NASA v Kalifornii tehdy řekl: „Statisticky je mnohem pravděpodobnější, že to přišlo spíš zespodu než shora. Zdá se, že škodlivé výpary, které údajně znechutily zvědavé místní obyvatele, kteří se vydali kráter prozkoumat, by svědčily o hydrotermální aktivitě, například, o lokálním výbuchu plynu, protože meteority nepáchnou.“ Tím byla tato událost, pokud jde o příčinu nemoci, považována za uzavřenou. Pro mnohé však stále zůstává záhadou. Vysvětlení je neuspokojilo. Už jen proto, že meteority, které se nerozpadnou v atmosféře a dopadnou na zem, obvykle žhavé nejsou…

Zdroje: allthatsinteresting.com, www.meteorite-recon.com, en.wikipedia.org